Místní cena Ď v Plzni 2024

"Místní cenu Ď v Plzni 2024" získala "paní Květa Bodollová“

Vyhlášení této ceny Ď proběhlo v Galerii Vavrys na Staré Praze – 21. listopadu 2024, avšak z důvodu omluvení oceněné z vážných zdravotních důvodů bude předána dodatečně.

„Místní cena Ď v Plzni 2024“ náleží Paní Květoslavě Bodollové (ilustrativní foto).

Vše podrobně - partneři akce, složení Kolegia, autor nominace, text nominace, okolnosti, průběh akce, další osud nominace, info o plánované finálové ceremonii - zde:

Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 se v rámci druhého oficiálního předkola 24. ročníku ceny konalo udílení cen Ď za pět krajů naráz – Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Středočeský kraj a region hl. m. Prahy. Partnerem této akce byla speciální tiskárna na zátěžové tisky se sídlem v Karlštejně „SVS, spol. s r.o.“; stejně tak firma „modern tools s.r.o.“ (pan Pavel Mudra – „biodry“ – vysoušímebudovy.cz); v čestné spolupráci s „Centrem LADA“ se sídlem v Pacově, s rukodělnou sklárnou „Artcristal Bohemia“ se sídlem ve Velkém Oseku a s „Galerií Vavrys“ se sídlem v Kotcích 12, Praha 1 (tyto subjekty participují i na spolupráci připravované finálové ceremonie ceny Ď na Nové scéně Národního divadla v Praze dne 8. ledna 2025 od 16.30 hodin - změna prostoru, termínu a pojetí celého ročníku pořadatelem vyhrazena).

Prezentaci programu ceny Ď na této akci zajistil pořadatel projektu, jehož slovo pro 24. Ročník, včetně poděkování podporovatelům, najdete zde: http://www.cena-d.cz/slovo.html

Na této akci byly vyhlášeny tyto místní ceny Ď:

„Místní cena Ď v Chodově 2024“
„Místní cena Ď v Kašperských Horách 2024“
„Místní cena Ď na Nepomucku 2024“
„Místní cena Ď v Plzni 2024“
„Místní cena Ď ve Vodňanech 2024“
„Místní cena Ď v Poděbradech 2024“
„Místní cena Ď v Praze 2024“
„Místní cena Ď v Sadově 2024“
„Místní cena Ď v Sokolově 2024“

Také zde byly vyhlášeny speciální krajské ceny Ď kategorie „Kouzlo domoviny“:

„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Karlovarském kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Plzeňském kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Jihočeském kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny ve Středočeském kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v regionu hl. m. Prahy“

A samozřejmě byly vyhlášeny hlavní krajské ceny Ď:

„Cena Ď v Karlovarském kraji 2024“
„Cena Ď v Plzeňském kraji 2024“
„Cena Ď v Jihočeském kraji 2024“
„Cena Ď ve Středočeském kraji 2024“
„Cena Ď v regionu hl. m. Prahy 2024“

Mimořádně zde byly před předáním těchto cen Ď předány i tři „Externí ceny Ď…“ z celkových sedmnácti individuálně mimo akce ceny Ď udělovaných osobnostmi se zásluhami o existenci samotného projektu „cena Ď“:

„Externí cena Ď 2024 – tiskárny SVS, spol. s r.o. (hlavní partner ceny Ď – pan Martin Dohnal)“
„Externí cena Ď 2024 – Ing. Františka Lamberta“ (morální podporovatel od roku 2001)
„Externí cena Ď 2024 – Richarda Langera“ (autor a pořadatel ceny Ď 2001 – 2024)

V této reportáži se soustředíme na udělení „Místní ceny Ď v Plzni 2024“:

Z rozhodnutí Kolegia (Kolegium pro místní ceny Ď při 2. předkole ceny Ď: Vedoucí tohoto Kolegia - Naďa Hynková, členové Kolegia – Ing. Michal Šidák, ředitel Gymnázia Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem; Ladislav Chmelík, emeritní tajemník Českého filharmonického sboru Brno; Jaroslava Raunerová, fotografka ceny Ď; Kateřina Tušilová, mistryně ČR v allkampf jitsu; Markéta Vavrysová, zástupkyně Galerie Vavrys Praha)… …„Cenu Ď v Plzni 2024“ získala paní Květoslava Bodollová (nom. č.: 35C.)“.

Text nominace č.: 35C:
Richard Langer, autor a pořadatel ceny Ď 2001 – 2024 nominuje v mimořádné kategorii „Dobrý den, Prosím, děkuji, Na shledanou / mohou nominovat jen lidé z prostředí ceny Ď – držitelé cen z minulých ročníků, členové Kolegia, partneři a spolupracovníci, kde jedna nominace zahrnuje čtyři malé, které pospolu mohou ve finále získat 4 x „malou cenu ď“ nebo v předkolech a na FB ceny Ď i jednotlivě další ceny Ď: Děkuji - komu jsem dosud zapomněl poděkovat:

„Květa Bodollová, redaktorka, Plzeň“ - Děkujeme každý denně mnohokrát. A přitom jsou lidé, kteří si dík zaslouží a byť v komunikaci s nimi projevujeme radost za to, že je máme, jen tak ono slovo „děkuji“ nepoužijeme. Celý život jsem na volné noze v oblasti kultury. Funguju dost nezávisle a hlavně si vymýšlím svoje malé projekty, kde před komerčním úspěchem upřednostňuji jejich náplň tak, aby mne bavilo naplňovat jejich smysl. Mezitím mám různé komerční zakázky moderovat tu onu akci v těch nezajímavějších prostorách v ČR, napsat knihu, fejeton pro rádio nebo net, či externě moderovat v různých médiích (dělal jsem pořady vysílané na FTV Premiéra, Česká televize, TV Public, Plzeňská 1, Regionalnitelevize.cz, TV Šlágr, Rádio Vox, ČRo Dvojka a ČRo Plzeň – celkem už na 15.000 drobných i větších věcí). Tím, že se „nikam necpu“, nesleduji práci kolegů a tím pádem se k ní nevyjadřuji, nelpím na tom, abych za každou cenu někde zůstal a pomáhal si třeba ostrými lokty, pak také že je pro mne důležité mít možnost sdělovat svůj názor za respektování druhých, ale ta svobodomyslnost tam je – tak to všechno mne v mé kariéře asi tak trochu brzdí, leč vědomě s tím nic nedělám, protože mám hlavně svůj svět svých projektů a tam mi je krásně, třebaže ufinancovat to s ohledem na můj přístup k práci, kde myšlenka má přednost před ziskem, není snadné – ale 34 let přesto přesně takhle existuji. Svého času jsem pár let externě působil také v jednom rádiu, kde mezi jeho bardy moderátory také byla paní Květa Bodollová. Od některých kolegů jsem cítil nemilý údiv, že se uživím na volné noze a v jízlivém tónu vyslechl dotazy jako: „Kdo a proč zrovna tobě dohodil moderování ceny Ď v Národním divadle?“ - Na což jsem zvyklý nereagovat (první ročník jsem splácel 6 let a neměl jsem tedy na moderátora a tak to začalo…), protože jaké kdo jiný má zakázky zase on, mne nikdy nezajímalo, vždyť všem přeju jen úspěch a mne, prosím, nechte žit? - Samozřejmě šlo jen o pár jedinců, ostatní byli pohodově neutrální (jako já k nim), ale když jsem poznal Květu, to bylo něco diametrálně jiného – pohlazení na Duši je slabé slovo. Nikdy se nezeptala: „Proč a za co to děláš?!“ – Ale: „Jak ti můžu pomoct? A jak chceš posunout dál tuhle nebo tamtu myšlenku?“- A tak podobně! Zjistil jsem, že je to člověk širokého srdce, který neumí ani miniaturně závidět, či jakkoliv negativně na někoho myslet s cílem mu třeba jen malilinko ublížit, či na jeho úkor získat něco pro sebe. Je přejícná a má o každého člověka starost. Okamžitě se stala čestnou členkou Kolegia ceny Ď, zajímala se o příběhy nominovaných a jak to šlo, mluvila o nich v rádiu. Jenže do toho vážně onemocněla a přišla na obou nohách pod koleny o zbytek končetin. I tak z nemocnice půl roku nadšeně pro věc komunikovala, pomáhala, konzultovala, hlasovala. Hlavně si ale nikdy neposteskla. K tomu pro covid přišla o partnera a poté ji osud nadělil další nemoc, takže 3 krát týdně je mnoho hodin na dialýze. Když ji zavolám, že něco potřebuji probrat, ještě se omluví, že mluví tiše, aby ostatní pacienty nerušila. Nepostěžuje si, naopak podpoří morálně mou snahu pracovat na dalším a dalším ročníku ceny Ď. Když něco trápí mne – tak je to tisíckrát menší problém, než čím Květuška prošla a prochází – ani si neuvědomím, že zrovna Květě si postěžovat není na místě. Jenomže ona se zajímá o každého v rodině a každého z přátel a záleží ji na tom, aby nikomu nic nescházelo a proto mi ani za ta léta nedošlo, že bych si z ní měl vzít příklad. Začínám tím, že ji veřejně touto nominací děkuji za to, jaký je Člověk! Mám Tě moc rád!

Od roku 2010 do roku 2015 jsem externě velmi intenzivně spolupracoval jako moderátor s ČRo Plzeň, kde jsem si zamiloval neuvěřitelnou lidskou bytost – paní Květu Bodollovou (foto je z těch časů, nedalo mi si jí nevyfotit).


Takhle jsem vyfotil před 12 lety statečnou a dobrosrdečnou Květu ve FN v Plzni (učí se zrovna chodit na protézách).


Okamžik našeho prvního setkání – na mou výroční talk show v šantánu Anděl v Plzni „Plzeňská souhvězdí“ za nemocného šéfredaktora coby jednoho ze zpovídaných hostů přišla pověřená redaktorka paní Květa Bodollová. Padli jsme si do oka v první vteřině.

Další osud všech nominací 24. ročníku ceny Ď:

Všechny nominace, jak oceněné městskou nebo krajskou cenou Ď nebo i nominace bez ocenění – mají rovnou šancí na získání „celostátní ceny Ď 2024“ na finálové ceremonii na Nové scéně Národního divadla v Praze 8. ledna 2024, neboť předkola jsou „pouhou šancí k ocenění navíc ještě před finálovou ceremonií v prostředí menší krajské nebo městské (místní) konkurence nominací“ s tím, že na předkolech je větší prostor o jednotlivých i neoceněných nominacích mluvit plus vzájemně nominované a další aktéry akce představit.

Na finálové ceremonii spočívá změna v tom, že nominace z celé ČR ze všech 14 krajů budou již roztříděné do jednotlivých kategorií (například „Děti“, nebo „Senioři“, či „Nadace, charita, zdraví“ atd..) a o jejich osudu rozhoduje celostátní Kolegium. Jedinou výhodu zde mají držitelé hlavních krajských cen Ď, neboť krom šance získat ve své kategorii celostátní cenu Ď, mohou získat také závěrečnou GRAND PRIX Ď 2024, poněvadž ze všech 14 krajských držitelů hlavních krajských cen Ď celostátní Kolegium vybere jednoho k tomuto ocenění.

Dodavatelé cen Ď:

V letech 2001 až 2007 skleněné ceny Ď velkoryse a nezištně dodávala sklárna Moser z Karlových Varů. Od roku 2008 podnes všechny městské, místní, krajské a celostátní ceny Ď dodává velkoryse a nezištně rukodělná sklárna ARTCRISTAL BOHEMIA rodiny Machálkových z Velkého Oseku.

Hlavní závěrečnou cenu „GRAND PRIX Ď“ v podobě originál velkého obrazu s domalovaným logem ceny Ď do původního díla dodává každoročně od roku 2011 velkoryse a nezištně autor obrazu a loga Martin Jan Vavrys z Galerie Vavrys na Staré Praze.

Atmosféra této akce popsaná úhlem pohledu pořadatele ceny Ď Richardem Langerem:

Oproti dávnějším ročníkům se v posledních letech, když se ledacos výrazně zdražilo a zdá se mi, že i se mnohým hůře vyčleňuje den dovolené na někdy cestu přes kus republiky, která sama o sobě také není zdarma -mám dojem, že aktéři ceny Ď spíše volí účast až na finálové ceremonii na úkor účasti na předkolech ceny Ď…

(letos byla tři: 1. předkolo 30.8.24 – v MO Severní Terasa v Ústí nad Labem za Ústecký kraj a Liberecký kraj; 2. předkolo 21.11.24 – v Galerii Vavrys na Staré Praze za Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Středočeský kraj a region hl. m. Prahy; 3. předkolo 25.11.24 – u rodiny potomků spisovatele Jaroslava Haška v restaurantu U České koruny v Lipnici nad Sázavou za kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Jihomoravský kraj) …tudíž jsem byl „v klidu“ s volbou prostoru pro druhé předkolo, jež jsem zakomponoval do komorního prostředí „Galerie Vavrys“ na Staré Praze, kde je standardně na 30 míst k sezení. Jenže, jak se blížil termín akce, byť už bylo po uzávěrce „potvrzování účasti“, připisoval jsem na seznam očekávaných vzácných hostů z řad nominovaných a nominujících stále více jmen, že to onoho rána 21. listopadu vypadalo, že se nás tam sejde, spíš tedy „nevejde“ sedmdesát. Aktuálně proto z galerie vynášeli židle, stoly, jen pár židlí zůstalo při jedné stěně pro ty, kteří jsou „moudří věkem“ nebo mají „zdravotní handicap“. Do toho nějaká chřipka během dne oznámená a tak se nás tam nakonec sešlo „jen 55“, ale i tak to upravený prostor zvládl „na pohodu“.

Atmosféru si snad všichni, podle jejich slov, užili opravdu upřímně, někteří až v neuvěřitelném překvapení, že něco takového nečekali – že si to ani nedovedli představit. Každého jsem osobně přivítal, koho šlo, jsem s druhými bez jakéhokoliv „tlaku“ přátelsky seznámil, každému jsem nechal plus mínus prostor pohovořit o jeho nominaci a špendlík, kdyby spad, upřímně s nádechem zázračné atmosféry, že i takovýto neformální neokázalý, lidský svět, může společenskou akci, která si pořád zachovává noblesu, může provázet. Byl jsem skutečně šťastným.

Určitě celé té náladě dopomohly i neočekávané chvíle u pianina, kdy dal k dobru ukázku ze své autorské hudby ze „Zdivočelé země“ pan Zdeněk Barták, který, ač je hvězda své branže, zde jako „příjemce ceny Ď partě tvůrců filmu Pěsti ve tmě (1983) za jeho nadčasovost a poselství zdravého vlastenectví“, jako vždy působil nenápadně, kamarádsky, se srdcem vůči všem – na dlani.

Byl to náramný večer, patřící do mého života a věřím, že i životů těch, kteří přišli a vložili „kus sebe“ do energie, která nádherně prostorem, bez příkras, frází, doslova sálala. Děkuji za takovéto bohatství, kterým jsem byl jako pořadatel obdarován a kterým jste se obdarovali i vy všichni navzájem.

Poznámka:

Na této akci, jako na nominačních listech a webu ceny Ď apod. vždy zazní, že účast je možná jen pro hosty akce, nominované, nominující, partnery akce atd. – kteří souhlasí s fotografováním, natáčením a následnými mediálními výstupy (trvale).

Všechna pozvání na akce ceny Ď jsou pro její aktéry a doprovod zdarma. Účast není povinná, ale je milá.

Pořadatel ceny Ď 2001 – 2024 Richard Langer si vyhrazuje právo změny programu, prostoru a pojetí všech akcí a souvisejících aktivit projektu cena Ď s tím, že takové případné kroky veřejně zdůvodní.

Richard Langer
autor a pořadatel ceny Ď 2001 – 2024

https://www.facebook.com/profile.php?id=100057139492723