V pátek 14. října 2022 se v Galerii Vavrys na Staré Praze uskutečnilo komorně pojaté udílení čtyř krajských cen Ď (v kraji Praha, Středočeskem kraji, Jihočeském kraji a Plzeňském kraji) a několika souvisejících místních cen Ď (na Staré Praze, v Poděbradech, v Českých Budějovicích, ve Vodňanech, v Plzni, v Plánici a v Písku).
Generálním partnerem akce byla tiskárna SVS, spol. s r.o. se sídlem v Karlštejně (jinak také generální partner celého 22. ročníku ceny Ď). Ceny Ď opět, jako řadu let na všechny místní, krajské a celostátní kola nezištně dodala rukodělná sklárna Artcristal Bohemia. Hostitelem setkání mecenášů a dobrodinců byla Galerie Vavrys.
Místní „Cenu Ď v Poděbradech 2022“ osobně předal autor nominace Jaromír Novák (v červeném světru, vpravo) paní Haně Dvořákové za obětavou pomoc Domovu pro seniory LUXOR. Udělení ceny byl přítomný pan Jan Machálek (vlevo).
Pohodově pojatým pátečním večerem v prostředí obrazů, cinkotu přípitků číšemi vína, vzájemných seznámeních lidí z různých činností, zde avšak zjistících, že k sobě životní filozofií náleží (snad jsem to tak cítil správně), jsem měl možnost provázet jako pořadatel ceny Ď za přátelského uchopení se role „předávajícího ceny“ pana Honzy Machálka ze sklárny Artcristal Bohemia. Prostor galerie byl zaplněný do posledního místečka a nálada byla skutečně úžasná.
Ceny čekající na své držitele měly dva rozměry. Malé koule s vyrytým textem v jakém městě hledají svého držitele, byly určeny „vítězům místních kol ceny Ď“. Větší kapky s nápisem v jakém kraji jsou určeny pro své nové majitele, stejně jako malé koule, upoutaly pozornost mnohých hostů akce, kteří si před začátkem jednotlivé ceny prohlédli, aby se u toho ptali pana Machálka na technologii výroby: „Jak se dovnitř, do těch koulí, tak pravidelně dostanou ty bublinky?“ – Aby se o tajemství výroby nic nedověděli, než, že je to odraz 30 let rukodělné práce mistrů sklářů, kteří vyrábí takové i jiné dekorativní sklo pro super prestižní klienty z celého světa. Dokonce i pro jednu extra noblesní banku, jíž pravidelně své sklo každoročně dodávají, podobně jako jednomu světově známému sportovnímu poháru…
Na speciální přání ale byla ještě jedna verze ceny Ď a to „místní cena Ď v Písku 2022“, určená pro neuvěřitelnou zachránkyni týraných koček, paní Evu Hulcovou. Ano, ta nádherná skleněná kočka má na sobě vyrytý nápis, o jakou cenu Ď se jedná…
Pohoštění bylo inzerované jako „drobné“, ale bylo ho galerií Vavrys připraveno opravdu dost. O to víc jsem se divil, že téměř nikdo krom sklenky vína, džusu, nic neochutnal. Opět se ukázalo, že cena Ď nepřitahuje takové lidi, co se chodí na akce najíst, ale ty, kteří přinesou kus svého srdce, vědomí a schopnosti naslouchání.
Mezi nesmírně vstřícnými a pokorou vyhlížejícími hosty byl také zakladatel divadla Ungelt, jeho majitel, ředitel a také člen hereckého týmu, pan Milan Hein (na snímku jej vítam mezi dveřmi galerie), prokazující neuvěřitelnou schopnost zájmu o druhé za současné snahy radovat se ze svých činností s projevy vděku těm, kteří jeho svět upřímně podporují. Mezi takové patřil i pan Ondruch (sedící v galerii na schodech), který rozdával úsměvy a lačně vnímal příběhy nominovaných i mimo divadelní svět.
Fotografie s dámou, s níž si připíjím číší vína, zaznamenal okamžik, kdy jsem přivítal paní janu Flanderovou s Lions klubu, s nímž letos na finálové ceremoii spolupracujeme v rámci speciální kategorie, podobně, jako s Rotary klubem, neboť mne napadlo, že by bylo krásné, kdyby tyto dva dle mého soudy nejvýznamnější kluby svého druhu na světě i u nás, se ocitly prostřednictvím svých zástupců na Nové scéně ND společně a ukázali, jak se ve svých bohulibých projektech náramně doplňují.
Milá paní s copánky a širokým úsměvem je Petra Kaldová, jež zasvětila život recyklacím, životnímu prostředí a vůbec všemu, co dává smysl…
Pán v červeném světru s podloženou hlavou svou rukou, takto v pohodlí vnímá příběh za příběhem jednotlivých aktérů zde přítomných nominovaných a nominujících v rámci ceny Ď. Jmenuje se Jaromír Novák, na cenu Ď už léta nominuje podporovatele Domova pro seniory Luxor Poděbrady a velmi rád se účastní i krajských kol, aby si nenechal ujít energii, která tu vždy díky všem takovým, jako je on sám, vznikne.
Na dalším snímku je opět usměvavá paní Petra Kaldová (vlevo), jak vzhlíží uznale a lidsky upřímně ke starostovi Plánice na Klatovsku panu Zdeňku Pavlíčkovi, jehož nominovala právě ona za odpovědný přístup k recyklacím. Pan starosta ale vše vysvětlil takhle: „To je přece normální, že než zahrnout materiál do země, je lepší z něj vyrobit nový stavební materiál, zvlášť, když je to pro naše město ekonomicky dokonce výhodnější! Proč to nejde takhle všude, nevím, nerozumím…“
Pan Petr Meloun (mladý muž ve vínovém tričku) navštívil tuhle akci coby zástupce Nadačního fondu pomoci Karla Janečka, jenž byl nominovaný paní Jaroslavou Raunerovou za velkou podporu její zdravotně handicapované dcery Peťky. V minulých ročnících byl právě NFP tím, kdo sám od sebe navrhnul na pár let podporu morální i další právě našemu projektu udílení cen Ď za což, jsme i nyní vděční, neboť každá etapa života projektu „přežije“ jen díky právě takovým, kteří cenám Ď existovat pomáhají (jako současní partneři a spolupracovníci) a díky tomu my dnes můžeme na předchozí ročníky s vizí o budoucích navazovat. Pan Meloun byl na ceně Ď prvně, ale při příchodu řekl: „Hodně jsem o ceně Ď slyšel, jsem opravdu zvědavý…“ – A než poté programu odešel, měl jsem dojem, že jeho očekávání, které si možná nedovedl dopředu představit, ale tušil ho, bylo naplněno.
U stolků usedli i ti, kteří se nikdy před tím neznali, ale po chvíli, jako by věděli, že k sobě dávno patří…
Slečna Kateřina Bartlová (v černém svetříku s dlouhými vlasy), na snímku v detailu, přijela do Prahy z Jihočeského kraje jako nominovaná od Diecézní charity České Budějovice. Text nominace je skutečně dlouhý, jeho jedna část je věnovaná její snaze dopisovat si anonymně, ale upřímně s vězni, aby měli naději se těšit na návrat do plnohodnotného života a motivaci současně, v něm jako platná součást společnosti zůstat.
Snímek pana Petra Melouna s jeho přítelkyní ilustruje radost linoucí se celým večerem. Všem děkuji za účast a těším se na setkání na finálové ceremonii 26. října 2022 na Nové scéně Národního divadla v Praze.
Richard Langer
cena Ď
Foto Jájina Raunerová (kromě fotek z Písku – archiv ceny Ď)