Právo veta pořadatele ceny Ď / důvody

Pořadatel Richard Langer považuje projekt „cena Ď“ za svůj životní projekt, kterému vše ve svém profesním i osobním životě přizpůsobuje, který dotuje a jimž naplno žije. Dává mu smysl a obohacuje jeho život. Současně jej ale dlouholeté realizování projektu stojí ohromné množství energie, času a někdy i prostředků. Jelikož je cílem pracovat a současně touto prací prospět svému okolí s tím, že vše činí v dobré víře a projekt cen Ď je neustále každým rokem jinaký stran aktérů, prostředí a situací ve společnosti – může se stát, že někdy v budoucnu dojde k nečekaným událostem, pro něž bude třeba organizaci akcí ceny Ď, někdy možná pojetí celého projektu – upravit, či zcela změnit tak, aby se atmosféra a poslání projektu vycházející z vize autora a pořadatele, neodklonily od svého původního záměru. Po cirka čtvrt století práce na ceně Ď je pořadatel přesvědčený, že nejvíce informací a zkušeností s projektem (včetně odvedené práce, bez níž by projekt nebyl), má on sám, takže od roku 2024 již dává veřejně najevo, že si naprosto zřetelně uvědomuje, že vůči původní vizi naplňování smyslu projektu má také on sám největší zodpovědnost. V této víře jej utvrzuje fakt, že ze stran nejvěrnějších partnerů a spolupracovníků na projektu „cena Ď“, v průběhu let vzájemných spoluprací, nezaznamenal jedinou výtku.

Za dobu existence ceny Ď se v projektu sešly tisíce nominací a sta a sta oceněných. Přestože si je jistý, že téměř z více jak 99% vždy vše proběhlo pouze s pozitivními reakcemi, ba se slovy: „To je můj životní zážitek!“, tak jak se projekt stává čím dál více tradičním, svým pojetím ojedinělým a respektovaným, v posledních ročnících se objevily situace nebo pár ojedinělých reakcí aktérů, které přivedly pořadatele k rozhodnutí, že si vezme pro každý pád právo veta za své a veřejně ho na webu oznámí, aby bylo jednoznačné, že si za vším v projektu stojí a s ohledem na okolnosti jej může upravit pro účel jeho další seriózního fungování. Jinými slovy: „Kdo to neakceptuje, ať se projektu neúčastní.“ – Tři příklady z nedávna níže…

Například se tak stalo ze zásahu vyšší moci, kdy pandemie covidu zapříčinila dvoje zrušení a do třetice další přeložení termínu již předtím dvakrát náročně pracně i finančně vyprodukované finálové ceremonie (je řeč o poměru možností pořadatele a projektu, poněvadž projekt je sice nízkonákladový, ale pořadatel je obyčejná OSVČ bez zásadního majetkového zázemí). Do toho covidová situace zasáhla podnikání někdejšího generálního partnera projektu, který tím pádem z projektu odstoupil, zatímco projekt již v plném proudu běžel, ba navíc pro covid komplikovaněji a tudíž dráž. Následky ztráty tak výrazného partnera, který se již do projektu neměl možnost vrátit (pořadatel mu je navždy za vše minulé vděčný, protože byl od roku 2006 věrným partnerem), projekt ovlivňují podnes. Po této zkušenosti si Richard Langer coby pořadatel projektu „cena Ď“ vyhrazuje absolutní právo veta v projektu, za který osobně ručí, stejně jako si vyhrazuje právo měnit, či zrušit akce ceny Ď, včetně pojetí a filozofie projektu, pokud podle svého vědomí a svědomí situaci takto vyhodnotí.

Za 24 let nedošlo k žádným výrazným neshodám, či nedůvěrám vůči projektu „cena Ď“. Avšak asi dvakrát mezi mnoha sty oceněnými pořadatel ceny Ď zaznamenal osobně pochybnosti, proč byl oceněn „ten a ne tamten“. V jednom případě se tak stalo v roce 2023 na finálové ceremonii proto, že nominovaná dospívající dívka byla dcerou přítomné matky, která na finálovou ceremonii do Prahy jela s pocitem, že: „Kdo jiný, než má dcera, má cenu Ď získat!?“ – Jenomže Kolegium hlasuje podle svých subjektivních dojmů a stále platí, že: „Všem nominovaným je poděkováno, někteří si symbol tohoto díku, tedy cenu Ď, pak odnesou domů, přičemž každý si Ď zaslouží, jen rozhodnout kdo, je nespravedlivé, neboť rozhoduje Člověk, ale o cenu nejde, protože jde o to poděkovat…“

Další jeden z mála negativních ohlasů byl například vloni - jedna paní upozornila, že projekt pořádá Richard Langer, který ho i moderuje (ano, tak ho vymyslel a tak ho dělá) a ještě navíc obraz GRAND PRIX Ď maluje jeho zeť (hlavní cena na závěr finálové ceremonie), tedy, že je to pochybný rodinný podnik - ano, maluje obraz zeť, protože to dělá zdarma a začal to dělat kdysi dávno sám od sebe, aby projekt podpořil, až teprve po mnoha letech vznikl mezi ním a dcerou pořadatele ceny Ď vztah (a pak, kdo najde podobně věhlasného malíře, který zdarma namaluje obraz pro hlavního vítěze ceny Ď?). Ještě tato kritička poukázala na skutečnost, že web ceny Ď zpracovává bývalá manželka pořadatele paní Langerová – ano, je to tak, pomáhá zdarma, protože ani rozvod nezabránil tomu, aby se podílela na projektu, kterému věří a v němž ji za léta obětavé práce mají lidé stále rádi (web zpracovává zdarma – takže pokud se někdo jiný nabídne, že to bude dělat zodpovědně a zdarma s velkým nasazením, může – ostatně to pořadatel dotyčné paní nabídnul a ta to odmítla). Z těchto důvodů si na vše s cenou Ď vyhrazuje pořadatel právo veta a právo jakýchkoliv změn, které avšak stanou-li se, rád zeširoka osvětlí.