K R A J S K É   N O M I N A C E / KRÁLOVÉHRADECKÝ   KRAJ -   CENA Ď   2014

Dětský domov a školní jídelna Nechanice nominuje:

Tango Havlíčkův Brod, v.o.s. - Daruj hračku ve spolupráci Českým rozhlasem - Jedinečnost projektu lidí, kteří jsou sice handicapováni a nemyslí jen na sebe, ale snaží se udělat radost dětem, které jsou taky handicapované, ale v úplně jiné kategorii a to sociální. Navíc rozsah této akce je na české podmínky neuvěřitelný.
Dětský domov, základní škola a školní jídelna, Dolní Lánov nominuje:

Tango Havlíčkův Brod, v.o.s. - Daruj hračku ve spolupráci Českým rozhlasem - Nominace a poděkování od všech dětí a zaměstnanců našeho DD v Dolním Lánově za realizaci projektu „Daruj hračku“. Děti měly ze splněných přání velkou radost. Tímto navrhujeme Tango na cenu Ď pro rok 2014.
Oblastní charita Hradec Králové nominuje:

Marcela Wolfová - „Dobré oplácí dobrým“, tak takto by se dala charakterizovat upřímná a dobrosrdečná Marcela Wolfová. Ve svém životě neměla nikdy na růžích ustláno. Narození jejího prvního milovaného chlapečka bylo velkou očekávanou radostí, kterou lékaři však po nějaké době zkalili zprávou, když synovi diagnostikovali kombinovanou srdeční vadu. Tato skutečnost s sebou přinesla i nové nečekané starosti, problémy a situace, s kterými se musela vypořádat a které musí řešit dodnes. Nelehká byla pro ni i životní etapa spojená se ztrátou bydlení.
Marcela přišla do Oblastní charity HK v roce 2010. Jejím největším přáním bylo pomáhat právě těm, mezi kterými se na čas ocitla, lidem bez domova. Začala pravidelně docházet do Domu Matky Terezy, sociálního zařízení pro lidi bez přístřeší a spolu s terénním pracovníkem navštěvovala lidi žijící na ulici. Starala se, aby měli dostatek ošacení, bot, přikrývek. Po nějaké době působila samostatně v okolí svého bydliště, kde vyhledávala tyto lidi a pomáhala jim.
Postupem času začala pomáhat i v dalších činnostech pro naši charitu. V Domě Matky Terezy se účastnila již podvakrát přípravy štědrovečerní tabule pro lidi bez domova, přípravy večeře, podávala štědrovečerní polévku pro lidi bez domova na Královéhradeckém vlakovém nádraží, starala se o občerstvení lidí bez domova při hudebním vystoupení skupiny Spektrum, nebo jim pomáhala s organizací sportovní olympiády, či s oslavami 20. výročí založení Domu Matky Terezy. Aktivně se zapojovala do třídění ošacení v Sociálním šatníku a sama je pravidelným dodavatelem ošacení a jiných věcí potřebným. Účastnila se jako společnice setkání se seniory Charitní pečovatelské služby. Zapojila se do benefiční akce na podporu Střediska rané péče Sluníčko, při které šlo o namalování a prodej kamínků. V radosti a s vizí, že může pomoci, malovala na kameny a se stejným nadšením je také v rámci mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů prodávala.
Již třikrát se účastnila při pečení vánočních perníčků pro seniory, o které pečuje OCH HK. Zapojila se i do festivalu sociálních služeb Poznejme se navzájem, kde prezentovala stánek Kruhu dobrovolníků. Účastnila se také Eliščiny charitní sbírky. Zapojila se ochotně i do Sladkého rána, akce pro lidi bez domova, kdy přinesla vlastnoručně upečené sladkosti pro uživatele Domu Matky Terezy, střediska sociálních služeb pro lidi bez domova. V červnu 2013 vyjela s ostatními dobrovolníky do obce Rudník na pomoc při úklidu povodňových katastrof.
V roce 2013 se přihlásila jako dobrovolník na pomoc do Zimní noclehárny, kam chodí ve večerních hodinách pravidelně jeden den v týdnu. Ochotně a s osobitým nadšením se účastnila pomoci v Neratově, kde se zapojila do zahradních úklidových prací na zahradě jedné seniorky.
Marcela je vždy ochotná a připravená jakkoliv a kdykoliv pomoci. Za poměrně krátký čas, kdy je v charitě vedená jako dobrovolník je za ní kus velké práce. Je spolehlivá, kamarádská, veselá, plná optimismu. Rozdává humor a legraci kolem sebe a je vždy skvělé s ní pracovat a trávit s ní společný čas. Má srdce na správném místě a je velkým štěstím, že ji v seznamu dobrovolníků máme.

Skautský oddíl Sv. Jiří Hradec Králové - Tříkrálová sbírka - Skautský oddíl Sv. Jiří patří k dlouholetým skvělým podporovatelům naší Oblastní charity Hradec Králové. Tradičně se podílí na zdárné organizaci Tříkrálové sbírky v regionu Hradecko. Každoročně jsou vysílání skupinky malých skautů do cizích obcí, kde obchází dům od domu a koledují pro dobrou věc. Jezdí i do těch nejzapadlějších malých obcí. Za každého počasí a každý rok vždy bez jediného slůvka zaváhání ochotně souhlasí s trasou, která je jim určená. Jejich dlouholetá pomoc si určitě zaslouží naši pozornost a neméně i projev díků vyjádřený prostřednictvím prestižní ceny Dˇ. Naši charitu, naši práci nedělají velcí lidé a velké činy. Ale právě drobná, mnohdy až nenápadná pomoc, je to, co to činí z naší organizace společnost s lidskou vlídnou a upřímnou tváří.

Jolana Anděrová - „Moje radost ze života je umocněna vědomím, že jsem pro někoho potřebná. Rodina byla vždy na prvním místě. Stále cítím „mateřskou povinnost“ pomáhat jim a podporovat je a takto to správně a i hezky funguje. Potřebovala jsem ale víc. Najít okamžik štěstí, kdy jsem jen sama za sebe, kdy buď chci a nebo ne, kdy chci být jen normálně obyčejně potřebná. „ Jolana je tichá, mírná dobrá duše, která se snad ani neumí mračit. Z její tváře lze snadno vyčíst vlídnost, přívětivost, skromnost, pokoru. Své poslední roky rozdělila mezi svoji rodinu a svoji maminku, o kterou pečovala až do konce života. Jolanino zdraví následně vážně přechodně utrpělo. Jolana se znovu nadechla a v tom období přišla do charity. Chtěla pomáhat dál. Již půl roku obdarovává lidi kolem sebe svojí laskavostí, svými skutky, svým srdcem.
Jolana je vždy ochotná a připravená jakkoliv a kdykoliv pomoci. Zachraňuje situace, kdy je třeba sehnat pomoc velmi rychle nebo téměř okamžitě. A takový člověk je vždy velmi potřebný. Vždy splní, co slíbí. Je spolehlivá, ochotná.
Od listopadu 2012 Jolana pravidelně dochází každý čtvrtek do Sociálního šatníku. Přebírá a rovná ošacení. Podmínky pro práci nejsou zdaleka ideální. Navíc je to práce poměrně fyzicky náročná a vzhledem k jejím zdravotním komplikacím je její pomoc více než obdivuhodná. Jolana se pravidelně účastní obou bazarů Sociálního šatníku. Kromě vlastního prodeje se podílí na výběru a přípravě ošacení určeného k prodeji. Jolana nečeká na soucit nad svým zdravím, neřeší své problémy. Jen se usměje a řekne:“Přijdu!“. Pomůže, pohovoří a ve skromnosti odchází.
Pravidelně hlídá děti v Poradně pro lidi v tísni a Intervenčním centru v době konzultací jejich rodičů, pomáhá tamtéž i s administrativou. Vedoucí středisek již se sami ptají „po té hodné paní“. Pravidelně se účastní setkání rodičů, jež jsou v péči se svými dětmi Střediska rané péče Sluníčko i v Domově pro maminky s dětmi. V rámci oslav významných výročí dvou středisek OCH HK opět na obě akce přišla a pomohla. Bez slova zaváhání. Charitní pečovatelská služba pořádá pro seniory pravidelně setkání. Ani zde Jolana nechybí. Stará se o pohoštění a doprovod. V průběhu příprav Tříkrálové sbírky se vždy ochotně zapojí také. Jolana se účastnila společně s dalšími dobrovolníky pomoci v Neratově, při malování obytných prostor pro klienty. Pravidelně pomáhá při benefiční akci na podporu Střediska rané péče Sluníčko, pravidelně pomáhá i při pečení perníčků pro seniory.
Jolana nevykonala zdánlivě nic výjimečného, ani nepatří k letitým zasloužilým dobrovolníkům. Přesto volba kandidáta pro vyhlášenou cenu Ď za naši Oblastní charitu HK padla jednoznačně na ni. Vnímáme ji, jakoby patřila do našeho týmu již léta. Je velikou posilou a přínosem pro Kruh dobrovolníků a nás všechny. Je to milá, hodná a velmi vstřícná, citlivá duše. Má srdce na správném místě a je velkým štěstím, že ji v seznamu dobrovolníků máme.

Marie Ježková - “V průběhu doby jsem si uvědomila, že je mi velmi blízké vnímání potřeb - ode mě k tobě - ne obráceně. A tak bych chtěla žít.“ Je mi blízká jakákoliv pomoc. Vzhledem k mému zdravotnímu stavu pomáhám ale jen příležitostně.“
Právě slovo příležitostně je ale pro Marii Ježkovou charakteristické. V tom dobré slova smyslu. Marie je totiž vždy ochotná a připravená jakkoliv a kdykoliv pomoci. Vždy zachraňuje situace, kdy je třeba sehnat pomoc velmi rychle nebo téměř okamžitě. Je jistota pomoci. A takový člověk, který je spolehlivý, kamarádský, vstřícný a především upřímně ochotný je velmi důležitý. Maruška hlídá děti klientů v Poradně pro lidi v tísni v době jejich konzultací, příležitostně i ta dětmi do Domova pro matky s dětmi, ochotně vypomáhala s administrativou v Domě Matky Terezy. Účastnila se víkendové pomoci v Neratově, pomáhá tradičně při benefiční akci na podporu Střediska rané péče Sluníčko, během Vánoc připravovala vánoční pohoštění pro lidi bez domova, pomáhala s přípravou polévky pro lidi bez domova, účastnila se pečení perníčků pro seniory, pomáhala v Sociálním šatníku s tříděním šatstva, pravidelně také i s bazary Sociálního šatníku. Marie je milá, moc hodná a velmi vstřícná, citlivá duše, která nestrpí jakékoliv bezpráví a křivdu. Za ta léta patří k Charitě, prošla většinou našich středisek, kde pomohla či pomáhá, je zvaná i na pravidelná setkání pracovníků OCH HK, je loajální a dobré jméno charity vždy skvěle reprezentuje. Má srdce na správném místě a je velkým štěstím ji v seznamu dobrovolníků máme.
Domov sv. Josefa Žireč u Dvora Králové nominuje:

Magda Sedláčková - Magda Sedláčková je mladá subtilní žena. Žije s rodiči v Hořovicích. Už v 9 letech jí byla vyřčena diagnóza: roztroušená skleróza mozkomíšní. Přesto, že se pohybuje na vozíku, je statečná. Nestěžuje si a nezatrpkla. Její chuť dělat něco pro druhé a pomáhat je obdivuhodná. O existenci Domova sv. Josefa, jediného zařízení v ČR pro lidi nemocné touto nemocí, se poprvé dozvěděla na internetových stránkách. Následovaly dvě osobní návštěvy a bylo jasné, kam svou pomoc bude směřovat. O těžké nemoci ví své….
„Před pár lety jsem si „vysnila“ kalendář s pacienty RS pro pacienty s RS. Podařilo se nám to na letošní rok 2014 a myslím, že se nám dost povedl. A výtěžek z prodeje byl určen právě na Domov sv. Josefa v Žirči na nejnutnější výdaje spojené s provozem, na které se špatně žádá v grantech nebo u firem. Často se mě lidé ptají, proč právě tento Domov. „ Neptejte se mě, ale zajeďte se tam podívat!“ říká Magda.
Ve spolupráci s rodinnými příslušníky se zasloužila i o benefici v Kolíně a ve spolupráci chce ještě pokračovat. Doma pracuje i na počítači a pomáhá Domovu sv. Josefa s propagací.

KRÁLOVÉDVORSKÁ ARNIKA - Arnika je nejen léčivá bylinka, ale i spolek. O obojím je řeč v souvislosti s nemocnými roztroušenou sklerózou v Domově sv. Josefa. Spolek sdružuje dobré duše od studentů po většinou dámy v důchodovém věku, které za pocit udělat život snadnější a hezčí hendikepovaným lidem, věnují svůj čas prakticky kdykoli a tím i léčí. Díky jim se může Domov sv. Josefa chlubit bohatou nabídkou volnočasových aktivit, které klienti nachází každý měsíc v kulturním menu. Mnohdy je to jeden z podstatných důvodů, proč se do Domova každý rok vrací. Představte si vozíčkáře uvězněného v bytě bez výtahu. Jaké má asi možnosti dostat se ven a za kulturou? V Domově sv. Josefa mohou pak jet do kina, divadla, na koncert, na zámek či do přírody, do ZOO nebo dokonce na Sněžku či k prameni Labe. Anebo na nákupy – banální věc pro zdravého, událost pro vozíčkáře. Prostě jim vrací pocit na chvíli žít jako zdravý. Nezastupitelná role dobrovolníka je i v tvořivé dílně, kdy si klient s jeho pomocí vyrobí třeba košíček a doveze ho jako dárek svým blízkým domů. A to nemluvím o tradičních pásmech Vítání čtvera ročních období – kdy se společenská místnost promění v kulinářskou přehlídku „vzorků“ včetně zdobených perníčků s připraveným programem. Oblíbené klienty jsou i závody koní, také v jejich režii, kdy mohou sledovat závody a ještě se o ně členové Arniky postarají s pohoštěním. Vše zdarma.
Na otázku pro předsedkyni Arniky, paní Janu Štěpánovou „Co je pro tebe největší odměnou?“ odpověděla: „ Je to radost! Když se po několika společně strávených hodinách s klienty loučíme, oni se usmívají a jsou spokojeni, nebo když provázím klientku na nákupech a ona mi se slzami v očích řekne, že 20 let nebyla sama nikde nakupovat a teď se nemůže „nabažit“ možnosti sama si vybrat na sebe, co se jí zlíbí. To mě vždycky dokáže „nabít“. Z toho mám velkou radost.“
Arnika se věnuje Domovu sv. Josefa už více než 11let a jejich nezištná pomoc a obětavost nezná mezí. Bez ní by bylo v Domově smutno. S ní je přímo veselo:-)
Hospic Anežky České, Červený Kostelec nominuje:

Jana Kounková - Tato mladá paní je zaměstnaná v Červeném Kostelci a pravidelně (a již delší dobu), se cestou ze zaměstnání na vlak stavuje v červenokosteleckém hospici, který má při cestě. Chodí si povídat s nemocnými. Jana Kounková je velmi empatická, příjemná, komunikativní, veselá a přitom skromná a nenápadná. Působí dobře na pacienty, kteří ji mají rádi.

Taťána Dědourková Ludvíková - Tato pardubická výtvarnice svojí tvorbou významně podporuje hospic již 8 let. Na jeho činnost věnovala výtěžek z prodeje obrazů ze 2 výstav, konaných např. ve foyer Východočeského divadla v Pardubicích. V roce 2010 a 2013 nám věnovala další 2 kolekce svých krásných expresivních obrazů, jejichž prodej pomáhá financovat provoz Hospice Anežky České v Červeném Kostelci. Co zaznělo na vernisáži: “Touto výstavou chci ze srdce poděkovat všem hodným lidem ze zařízení Hospic Anežky české v Červeném Kostelci. Svým profesionálním a ohleduplným chováním ulehčili pobyt a následně odchod ze života mému nemocnému tatínkovi a mamince byli oporou v tak smutné chvíli. Těmto lidem patří můj hluboký obdiv a dík ne jen za mého tatínka, ale i další těžce nemocné pacienty, kteří neúspěšně prohráli boj s tak zákeřnou nemocí jako je rakovina. Vlídné slovo a ochota pomoci je pro ně samozřejmostí. Možná si ani neuvědomují, jak vzácné a milé je to pro pacienty a rodinné příslušníky. A z toho důvodu jsem se rozhodla uspořádat tuto výstavu, abych mohla nejenom já, ale i vy, přispět na další kvalitní práci lidí, kteří své zaměstnání berou jako poslání. Tohoto zařízení mohou využít jak lidé věřící, bez vyznání i sociálně slabí. Uvědomme si, že tak těžce nemocných pacientů je mnoho. Děkuji všem, kteří koupili nebo koupí můj obraz. Autorské honoráře ze všech obrazů přijdou na to správné a potřebné místo do zařízení Hospic Anežky České.“ Táňa Ludvíková

7 pracovnic Charitní pečovatelské služby v Červeném Kostelci - Lenka Vlčková, Miroslava Hašková, Marie Hejnová, Jarmila Horáková, Jitka Zemanová, Renata Drapačová a Dana Šimonová - Nominujeme je proto, že krom své práce, kterou dělají naprosto famózně, pomáhají jako dobrovolnice i klientům, které již musely předat do opatrování zdravotnickému personálu v hospici tím, že: 1) Ochotně roznášejí po městě pozvánky na benefiční akce, kterými získáváme finance na provoz hospice. 2) Vymyslely a organizují ve prospěch klientů hospice již šest let Charitní ples. Vždy si rozdělí město a obchází firmy, obchody …. s žádostí o tombolu nebo finanční příspěvky. Při plese sami i obsluhují. Na ples dokonce dovezou i své babičky, aby se mohly potěšit „pokoukáním“ z balkonu. 3) S klienty, ale i sami, vytváří výrobky na výstavu „Šikovné ruce pro hospic“, jehož výtěžek je určen na provoz hospice. 4) Pro seniory našeho města, pečovatelských domů i hospice, vymýšlejí a organizují kolem 60 aktivit ročně. Pořádají např. karneval a neváhají se přestrojit za gejšu, Evu Pilarovou, Švejka či Alexandrovce. 5) Starají se o neustále rozkvetlou květinovou výzdobu kolem charitních domů. Neváhají věnovat svůj čas po pracovní době či o víkendech. Dále na nich oceňujeme, že ačkoliv pracují v ryze ženském kolektivu již mnoho roků, příkladně spolu vycházejí.
Apropo Jičín o.p.s. nominuje:

Petra Horvathová - Podpora Petry Horváthové spočívala ve vytvoření scénáře a režie 12. benefičního představení pro Apropo Jičín – asociace pro postižené. Díky spolupráci vznikl promyšlený příběh, který unikátním způsobem skloubil myšlenku vzájemného pochopení lidí tzv. normálních a lidí, kteří se odlišují svým postižením, kulturou, kořeny apod. Petra věnovala svůj čas, kreativitu a zkušenosti také při natáčení videoreportáže, která byla součástí benefičního představení. Přínosem pro Apropo Jičín o.p.s. byl profesionální a zároveň lidský přístup k lidem s postižením, kteří v představení účinkovali. Děkujeme.
Rotary klub Trutnov nominuje:

Antonín Just - Kronikářská, badatelská a publicistická činnost - Pan Antonín Just (nar. 1921) je výraznou a při tom skromnou osobností města Trutnova. Jako pedagog, historik, badatel, básník a spisovatel "oživuje" bohatou historii Trutnova a okolí. Snad všichni v Trutnově znají profesora Justa jako aktivního kronikáře města. Již od roku 1958 denně navštěvuje kulturní, společenské i sportovní akce, ale i spolky, společnosti, firmy i významné jednotlivce, aby získával materiál pro svoji práci. Neuvěřitelných 56 let zpracovává podklady a vytváří ručně psanou kroniku města, ta dnes čítá přes 22 tisíc stran. Je držitelem Kulturní ceny města a od roku 2001 je Čestným občanem města Trutnova.