C E N A   Ď   V   P A R D U B I C K É M   K R A J I   2 0 1 5

V Rytířském sále na zámku v Pardubicích v sídle Východočeského muzea 15. dubna 2015 jménem Základní školy Pardubice – Studánka převzala „cenu Ď v Pardubickém kraji 2015“ paní učitelka Mgr. Ivana Skalická, nominovaná jednak Dětským centrem Veská a pak také Domovem pro seniory U Kostelíčka Pardubice, jejichž zástupkyně řekli: „Omlouvám se, že tak dýchám, že to tak prožívám, ale to, co paní Skalická a její žáci dělají, to mne tak dojímá a já to tak prožívám, že nemohu se netřást!“ - To jsou slova paní Hany Marešové, která se věnuje volnému času seniorů. Paní Lenka Solařová, také z Domova pro seniory U Kostelíčka, k tomu dodala: „Je vidět že ty děti jsou opravdu vedeny dobře a vědí, co to opravdu to stáří je!“ – Vedoucí sestra z Dětského centra Veská paní Ivona Truncová vše podtrhla: "V dnešní moderní době jsou děti od paní Skalické dětmi, které vidí nejen moderní svět plný technologií, ale i svět lidí, kteří mají srdce.“

Paní Mgr. Ivana Skalická dělá mnoho „navíc“ při ZŠ Pardubice – Studánka už patnáct let. Co je důvod? Nutkání, že by měla dát do života žákům bonus navíc? Aby věděli, že nejsou na světě jen „oni“? Že, „já a já a jenom já“! - Neznamená nic?

Paní Mgr. Ivana Skalická (vlevo) přebírá cenu Ď v Pardubickém kraji 2015 od členky Kolegia Mgr. Věry Doležalové, historičky Východočeského muzea v Pardubicích. Okamžik z předání ceny Ď si v audio podobě můžete poslechnout zde.

Mgr. Ivana Skalická.

U předávání ceny Ď nechyběli ani zástupci nominujících z Dětského centra Veská (Ivona Truncová - čtvrtá zprava), z Domova pro seniory U Kostelíčka Pardubice (Hana Marešová a Lenka Solařová - třetí a čtvrtá zleva) a členové Kolegia (Jiří Horák - vpravo, Mgr. Věra Doležalová - třetí zprava)

Na to, čím chtěla být, paní Skalická, jako malá, jsme se raději ani neptali, protože „malé“ sama učí býti „velkými“. Nechali jsme se spíš unášet představou, že tento svět má takových nadšených pedagogů víc. A nejen nadšených, ale i pozorných. Když jsme se zeptali, jak prožívala převzetí ceny právě paní Skalická, odpověděla: „Uvědomila jsem si, že jsem tady mezi všemi nominovanými ve společnosti lidí, kteří všichni nějakým způsobem pomáhají ostatním a nemyslí jen na sebe a za to bych těm všem chtěla poděkovat…“ – A tím zase projevila svou povahu…

Vyrovnaná a hluboce pokorná paní Mgr. Ivana Skalická byla mile překvapená, ale ne zaskočená. Jako učitelka je na vše připravená a ví, že bez svěřených dětí, ochotných dělat něco navíc, by její sny neuspěly. Proto jsme se ani nezeptali: „Když by Vám někdo nabídnul miliardu, abyste pomáhání zanechala, co byste na to řekla?“ – Protože by jistě odpověděla: „Zeptejte se našich dětí v ZŠ Pardubice - Studánka!“