K R A J S K É   N O M I N A C E / KARLOVARSKÝ   KRAJ -  CENA   Ď   2016

Jan Pakosta nominuje:

Jarmila Chvistková - Socioterapie v DOP-HC s.r.o. - Paní Chvistková oslaví ve firmě DOP-HC příšL rok 10 let svého působení v tomto zařízení na pozici socioterapeutky. Byť je nominovaná jako člověk o kterém si můžete říct, že to má v popisu práce, skutečnost je trochu jinde. Paní Chvistková vkládá do své práce daleko víc, než je její povinnosL - od času nad rámec pracovní doby, přes invenci, motivaci jiných až po vlastní prostředky. Je morálním vzorem pro ostatní spolupracovníky v tom, jak se dá práce dělat a v tom spatřuji tuto ženu jako velmi přínosnou pro celou firmu - chtěl bych říct i “odvětví”. Příkladné nasazení, vlastní aktivita, neustále nové nápady a jejich realizace, neúnavné předávání klíčových myšlenek v práci ostatním, motivace zaměstnanců v tom, jaký má jejich práce smysl - to jsou charakteristické rysy, které dnešní společnost potřebuje a lidé pracující ve zdravotních a sociálních službách o to víc. Je samozřejmě velkou oporou i těm, kteří jsou nuceni, vzhledem k životním okolnostem, trávit čas na lůžku v tomto zařízení. S klienty sdíli jejich strasti, vrací se do jejich vzpomínek a pomáhá jim zvládnout jejich životní situaci.

Občanské sdružení Střípky - Dobrovolnická činnost na Sokolovsku - Občanské sdružení Střípky pracuje na Sokolovsku od roku 2003. Jeho hlavním posláním je motivace občanů k dobrovolnické činnosti, získané dobrovolníky vyškoluje a dále koordinuje při jejich dobrovolných aktvitách. Svou činnost zaměřujeme především na nemocnici, léčebny dlouhodobě nemocných a na sociální zařízení poskytující pobytové služby. Jejich programy probíhají formou individuálních pravidelných návštěv u pacientů, kteří nemají blízké, nebo za nimi z nějakého důvodu návštěvy nechodí. Dále pořádají jednorázové a pravidelné skupinové aktivity (kulturní akce, vzdělávání, čtení, atd.). Zprostředkovávají také klienty velice oblíbenou canisterapii. Jejich moso je: “Dobrovolník je všude tam, kde je místo pro dobrý skutek.”
Nadace pro transplantace kostní dřeně nominuje:

Karlovarské městské divadlo a Jaroslav Dušek - Karlovarské městské divadlo v rámci spolupráce s hercem Jaroslavem Duškem pravidelně už několik let podporují Nadaci. Část výtěžku ze vstupného z představení Čtyři dohody je darována na program naší Nadace.
Domov pro osoby se zdravotním postižením Pramen v Mnichově nominuje:

Radka Wernerová - Paní Radka zrealizovala projekt „Prostě krásná“ – splnila sen 32 ženám a dívkám se za podpory profesionálů proměnit dle svých vlastních představ v nádherné bytosti - Každá žena se snaží být krásnou, ale ne vždy má k realizaci sílu a prostředky. Paní Radka naprosto nezištně obětovala mnoho času proměnu 32 žen z DOZP Pramen v Mnichově. Nejdříve zajistila finance na nákup všech potřebných kosmetických pomůcek, pak sehnala i další nadšence z obru, jezdili k nám z Liberce. Není to k nám zrovna blízko, jedna cesta 300 km a těch cest bylo velmi mnoho. Zajistila i další firmu, která dodala nové oblečení, pak vizážistky a nakonec vše nafotila. Domluvila se s hercem Hamplem, vznikly krásné fotografie, kalendáře na rok 2016 a velkoformátové fotografie, které vystavujeme na výstavách. A co pro nás tato práce paní Radky představuje? Tak velkou radost a nadšení jsme tady ještě nezažili, nejen proměněných žen, ale i zaměstnanců a rodinných příslušníků a přátel.

Lucie Dubová - Slečna Lucie viděla reportáž v televizi o projektu „Prostě krásná“ a sama zrealizovala jízdu Prahou, co má smysl a byla určena pro naše klientky. Ladies Ride 2015 – dámská jízda, co má smysl - Slečna Lucie je motorkářka a nadchla ji myšlenka, že by sjednotila co nejvíce motorkářek a projeli by Prahou a tím by podpořili klientky z Mnichova. Pozvala nás na krásnou akci, kde více jak 50 dívek a žen projelo připravenou trasou, sednout si na ohromnou motorku bylo krásné, všichni k nám byli velmi přátelští a laskaví, vybrali pro nás 12.035,-Kč. A tak vznikl první ročník a letos se připravuje druhý… Ono se řekne připravuje, ale slečna Lucie pomocí svých přátel a kamarádů vše zajištuje nadšeně a nezištně. Co bychom mhli napsat více, než jaký je to nádherný pocit být součástí takové akce.
PhDr. Jaroslav Fikar nominuje:

Ing. Jaroslav Lukšík - Bečovská botanická zahrada - Mnou navrhovaný Ing. Jaroslav Lukšík od svého nástupu po absolvování VŠZ v Praze Suchdole (dnes Česká zem. univerzita) oboru melioračního nesmlouvavě hájí zájmy ochrany přírody. Pracoval od roku 1971 v Aktivu SOP při ONV K. Vary a především pro odpor k odvodnění pozemků v Krušných horách svůj obor opustil. Pro podporu svých názorů si zajistil v roce 1986 jmenování znalcem Krajským soudem v Plzni v oboru vodního hospodářství. Toto oprávnění mu často pomáhalo hájit zájmy ochrany krajiny před neuváženými zásahy. Přestože byl za to často kritizován, dokonce byl zemědělským tajemníkem OV KSČ v K. Varech označen „Brzdou rozvoje socialistického zemědělství v okrese“ ze svých názorů neustupoval a publikoval a přednášel je všemi dostupnými způsoby. V této činnosti pokračuje ve svých 67 letech vytrvale doposud. Jeho velkou láskou je Bečovská botanická zahrada na jejíž obnově se již 3 roky zcela nezištně a s plným nasazením podílí.
Město Chodov nominuje:

Miloš Bělohlávek - působí jako amatérský historik v našem městě Chodov. Pořádá populární besedy, ve kterých vykresluje občanům původní podobu našeho města, jehož tvář se díky rozvoji povrchové těžby hnědého uhlí v regionu Sokolovsko výrazně proměnila z původní zástavby rodinnými domy na panelová sídliště. Prezentuje vše o starém Chodovu ve svém blogu na internetu a píše pravidelné příspěvky do Zpravodaje města Chodova. Kromě toho uskutečňuje prohlídky zajímavých míst a pamětihodností našeho města. Tak to bylo jen pár informací pro představení námi nominovaného kandidáta a teď bych chtěl popsat asi jeho největší lidský přínos za minulý rok.
Město Chodov vždy patřilo k regionům, ve kterých žilo především německé obyvatelstvo. Vše se změnilo po 2. světové válce, kdy došlo k odsunu původního německého etnika a město se pomalu zaplňovalo přistěhovalci z vnitrozemí. Samozřejmě i v Chodově, tak jako na mnoha dalších místech našeho státu, žila před válkou celkem početná židovská obec. Neblahé událostí spojené s pronásledováním židů za 2. světové války se tak výrazně zapsaly i do dějin našeho města. Celé rodiny byly během holocaustu deportovány do koncentračních táborů. A nyní se již dostáváme k osudům významného židovského obchodníka Eduarda Kronbergera a jeho rodiny. Tři děti z této rodiny se podařilo díky snaze Nicholase Wintona zachránit před hrozným osudem, který postihl zbytek rodiny. A právě Miloši Bělohlávkovi se podařilo dopátrat a kontaktovat tyto přeživší Wintonovy děti a jejich potomky. Město Chodov bylo první v Karlovarském kraji, kde se na uctění památky zavražděných židů během holocaustu objevily tzv. kameny zmizelých neboli Stolpersteine. Slavnostního pokládání se loni v létě zúčastnili také potomci Eduarda Kronbergera z USA a z Izraele. V pokládání kamenů zmizelých pro připomenutí i jiných židovských rodin žijících v Chodově bychom tak chtěli pokračovat i v dalších letech. Nic by se však nepodařilo bez mravenčí práce jednoho amatérského historika, za což bychom mu chtěli touto nominací poděkovat.
Dětské divadlo Lupínek Březová u Sokolova nominuje:

Eva Hetfleišová - Paní Eva Hetfleišová byla ve vedení prvního dětského divadelního souboru v Březové od jeho založení v roce 1995. Jako učitelka v důchodu věnovala práci v divadle Lupínek hodně volného času celých 10 roků a to i v období, kdy její rodinu postihlo neštěstí v podobě těžké dopravní nehody syna. Měla vždy pochopení pro malé herce, rozuměla jejich náladám i obavám z nezvládnutí rolí, vedla je k čistotě vyjadřování, výraznému projevu. Bylo – li potřeba, opravila nebo i ušila dětem kostýmy, při vystoupeních Lupínku v různých místech byla nepsanou uklidňující jistotou, že vše dobře dopadne. Její rady a pomoc v souboru byly pro herce i vedení velkým přínosem. Když po deseti letech ze zdravotních důvodů ukončila pravidelnou pomoc, stále se o vše zajímala. Děti, které prošly Lupínkem, dodnes vzpomínají na její laskavost a hlavně humor, s kterým jim pomáhala překonávat obtíže nácviku rolí v pohádkách, s kterými Lupínek vystupoval V posledním období ji trápí velké zdravotní obtíže, a proto by ji možná potěšilo, že v Lupínku na ni stále myslíme a věříme, že ji zase budeme moci pozvat na některé představení.

Vojtěch Mühlrad - Pan Vojtěch Mühlrad byl stejně jako paní Hetfleišová zakládajícím členem Lupínku , kterému věnuje čas dodnes – tedy již 21.rokem. Jako učitel a dobrý muzikant má od začátku na starosti doprovodnou hudbu. Písničky jsou autorské, nacvičuje je s dětmi a nahrává pro vystoupení. Přesto, že učí na ZŠ a dlouhodobě úspěšně vede březovskou gymnastiku, pro Lupínek si najde vždy čas a jako „zvukový mistr“ je pro vystoupení nenahraditelný.

Tomáš Večerka - Tomáš Večerka byl mezi prvními dětskými herci souboru v roce 1995, kdy byl žákem 5.třídyZŠ. V mnoha rolích vystupoval do ukončení školní docházky, ale i pak si našel čas, aby mohl hrát, po odchodu paní Hetfleišové se stal dobrým pomocníkem divadla. Dovedl zorganizovat různá vystoupení, pomáhal, kde bylo třeba. V době studia se divadlu věnovat nemohl, ale vždy se zajímal,co je nového. V současné době, přesto, že nemá moc času kvůli zaměstnání a své mladé rodině, se do souboru Lupínek vrátil a účinně pomáhá.
Jaroslava Raunerová nominuje:

Aleš Vrchlavský - Rehabilitace dcery Petry Raunerové - Pravidelná rehabilitace dcery 2x týdně (1xdoma+1xna bazéně), bez nároku na finanční odměnu. Aleš s Peťkou cvičí Vojtovou metodou, v době svého osobního volna. Od doby, kdy Aleš s dcerou cvičí, tak se Peťka na cvičení těší a spolupracuje. Při cvičení se prodýchává (zbavila se kašle) a díky uvolněním spazmům se dokáže lépe+častěji projevit své pocity.

Vladimír Suchan, VLNY music agency - Volné vstupenky na koncerty pořádané agenturou Vlny - Umožňuje nám dle možností, už několik let, volné vstupy na koncerty, které pořádá. Také poskytl několikrát volné lístky na koncerty členům Kontaktu bB/plavci tělesně postižení. Největší zážitek byl koncert K.Gotta v KV Areně 2012.

Patrik Pizinger - Spolupráce s denním stacionářem Mateřídouška - Partnerství s Mateřídouškou upevnila nová smlouva. Partnerství si klade za cíl rozvoj kvalitních ambulantních sociálních služeb pro občany města nacházející v nepříznivé sociální situaci v důsledku zdravotního postižení. Město Mateřídoušku podporuje i finančně. Starosta se o dění Mateřídoušky zajímá a přijde i na některé akce. Mě umožnil s dcerou, která je klientem Mateřídoušky, zdarma jít na Ples města. Vstupenky byly vyprodané. Dcera si ples náramně užívala. Děkujeme mu za krásný zážitek.

KRÄNZLE spol. s r.o. - Stropní zvedací systém Roomer - odstranění bariéry kuchyně - Bez velké finanční podpory, od firmy KRÄNZLE spol. s r.o., jsme nebyli schopni dofinancovat projekt. Firma doplatila rozdíl, který jsme potřebovali k realizaci projektu a zařízení již používáme.
Ing. Jan Bureš nominuje:

Ing. Ivan Nepraš - Přemýšlel jsem nad tím, kdo by si toto ocenění zasloužil a to nejen v rámci našeho města, ale i mimo jeho hranice. Osob a společností je jistě více a velmi těžko se mi mezi nimi vybírá, ale přeci jenom bych chtěl vyzdvihnout jednoho člověka, který si zaslouží zveřejnění, mimo jiné i proto, že se se svou pomocí nechlubí a považuje jí takříkajíc za samozřejmou. I když vůbec samozřejmá není. Tou osobou je statutární ředitel společnosti N.G.Elektro Trade a.s. pan Ing. Ivan Nepraš.
Díky jeho pomoci se podařilo v Ostrově znovu obnovit tradiční spolek ostrostřelců, jehož je i on sám aktivním členem. Sponzorsky podpořil nejednu aktivitu spolků a občanských sdružení v našem městě, například Taneční skupinu Mirákl, ale také přispěl ostrovskému gymnáziu a pomohl též mnoha podnikatelům v Ostrově. Zakoupením přístrojů pro nevyléčitelnou Lucinku jí prodloužil život o několik let.
Kromě těchto bohulibých aktivit, kterými podporuje občanskou společnost, si také zaslouží uznání za to, že společnost N.G.Elektro Trade a.s. vybudoval prakticky z nuly jen vlastní pílí a pracovitostí. Dnes je z ní uznávaná a respektovaná společnost, která zaměstnává především ostrováky, ale ví se o ní po celé republice. Svými výrobky zásobuje řemeslníky a firmy ve všech krajích České rapubliky. V neposlední řadě si také zaslouží ocenění za to, že koupil bývalou prodejnu Albert, kterou opravil a přestavěl tak, že patří mezi velmi hezké průmyslové objekty v Ostrově.
Nejen za to vše si pan Ing. Ivan Nepraš cenu Ď zaslouží.
Vladimír Kříž nominuje:

Ing. Ivan Nepraš - Koho letos nominovat na cenu Ď? Já už mám jasno. Nominuji člověka, kterého jsem poznal blíže teprve minulý rok. Člověka, který nezištně pomáhá ostatním lidem, organizacím a spolkům nejen v Ostrově. Tento člověk na mne udělal veliký dojem tím, jak mu není lhostejný osud druhých.
Zaslouží si uznání za vybudování společnosti N.G.Elektro Trade a.s., kterou vybudoval zcela od základu svojí pracovitostí. Dnes je tato společnost uznávaná a respektovaná po celé ČR a zaměstnává Ostrovské občany. Koupil poškozenou prodejnu Albetr v havarijním stavu i s okolními pozemky, kterou ze svých prostředků zrekonstruoval a vybudoval zde sídlo své firmy, čímž zvelebil část Ostrova.
Díky jeho nezištné pomoci se podařilo obnovit tradiční Ostrostřelecký spolek, kde také působí jako plnohodnotný člen. Jeho šlechetné skutky ale nesměřují jen do spolku ostrostřelců. Sponzorstvím podporuje hodně aktivit spolků a sdružení v Ostrově. Ale zde jeho nezištní pomoc nekonční, přispěl a sponzorsky podpořil např. Taneční skupinu Mirákl, Ostrovské gymnázium, Fakultní nemocnici Plzeň - ortopedický kongres, mamografické oddělení, Masarykův onkologický ústav - na rozvoj a léčbu rakoviny. Zakoupil také přístroje pro nevyléčitelně nemocnou Lucinku a prodloužil jí život o několik let.
Nedá se popsat přesně, kde všude pan Ing. Nepraš nezištně pomohl a pomáhá. Spoustu věcí nevím, ale to jen proto, že o tom nemluví a přijde mu to samozřejmé. Jediné co mohu udělat, je nominovat pana Ivana Nepraše na cenu Ď, kterou si oprávněně zaslouží. Městu Ostrov přeji více takýchto pánů Neprašů.
Jaroslava Piherová nominuje:

Ladislava Kulhavá - Ráda bych nominovala paní Ladislavu Kulhavou za celoživotní práci s dětmi a pro děti. Je dlouholetou a profesionální učitelkou na 1. stupni ZŠ Jáchymov. Dětem se šak věnovala nejen v době vyučování, ale i ve svém volném čase. Po mnoho let připravovala víkendové zájezdy (např. do Prahy, Plzně), doučovala své žáky, pomáhala při přípravách pro děti z Jáchymova. Je i členkou Kulturní komise v Jáchymově, která připravuje a organizuje nejen akce pro děti (Pohádkový les, Hledá se Yetti, Drakiáda, Otevírání mlýnků, Jáchymovská pouť...) Veškerou tuto činnost vykonávala s láskou, nadšením a bez nároku (i bez požadavku) na jakoukoliv odměnu.
Před dvěma lety musela paní Ladislava ze dne na den přestat učit a byla nucena se podrobit velmi těžké operaci. Její pobyt v nemocnicích a rehabilitačních centrech trval téměř půl roku. Bohužel zůstaly ji trvalé následky, které jí již nedovolí vrátit se k dětem do školních lavic. I přes svůj handicap se nevzdává a s přípravami akcí pomáhá i nadále, i když často je to pro ni psychicky i fyzicky velmi náročné. Ladislava Kulhavá je učitelka s velkým "U", která vždy pro děti dělala maximum nejen ve škole, ale i ve volném čase. Ani vážná nemoc ji nevzala energii a chuť pro práci pro ostatní.
Eliška Failová nominuje:

Zdeňka Bílková - Dlouholetý přínos nad rámec náplně práce na poli výtvarného umění a kultury v Ostrově - Zdeňka Bílková v rámci své práce kurátorky a edukátorky Letohrádku Ostrov, pobočky Krajské galerie umění v Karlových Varech, od roku 2009 zapáleně pozvedla význam hitorie města Ostrova v souvislosti s výtvarným uměním a tvůrčí činností vůbec a to jak směrem k široké veřejnosti, tak k dětskému návštěvníkovi. Svýn konáním po dobu 5 let velkou měrou pomohla k výchově dětského diváka, jeho vztahu k umění a kultuře. Díky bezedné investici své kreativity, volného času a často i vlastních finančních prostředků tak vykonávala svou práci více jako poslání než povolání a pomohla tak vytvářet kvalitní kulturní programy pro obyvatele Ostrova a šířit dobrou pověst Letohrádku Ostrov i za hranice našeho města.
Roman Preis nominuje:

Divadelní scéna při DK Ostrov - Rád bych nominoval Divadelní scénu při DK Ostrov za to, že zcela zdarma pomohli obnovit Masopust v Ostrově, připravili si program Po stopách Šliků na akci den pro Ostrov, pomohli pořádat Noc divadel, kde se věnovali dětem, dále připravují každoroční Mikulášskou. Připravují řadu divadel pro dopělé publikum. Vzhledem k tomu věřím, že jsou Ostrovu prospěšní a dělají mu dobré jméno. Za to Ď!
Oblastní charita Ostrov nominuje:

Luděk a Jana Marešovi - finanční dary, věcné dary pro všechny obyvatele stacionáře k vánocům, velikonocům atp.

Libuše Vilímovská - finanční dary, věcné dary pro všechny obyvatele k vánocům, pravidelně organizovala vystoupení dětí z hudební školy.
Dětský domov Plesná nominuje:

INITIATIVE “HILFE FÜR KINDER IN NOT“ - nábytek, ošacení, výlety dětí, grilování, Vánoce, Velikonoce, Den dětí, akce s bývalými zaměstnanci i dětmi, spolupráce velice dobrá, na požadavky nebo prosbu o pomoc reagují rychle a v krátké době

MONTI Spa a.s. Františkovy Lázně - 2x do roka přispívá finančně

Marie Elsnerová - měsíčně posílá na účet DD Plesná určitou finanční částku

LESING plus s.r.o. - každoročně přispívá dle svých možností na různé akce (např. výlet do ZOO apod.

Divadlo Boženy Němcové Městské kulturní středisko - několikrát v roce máme volné vstupenky na dětská představení
Bečovská botanická zahrada nominuje:

Ing. Naděžda Šindelářová - Bečovská botanická zahrada – záchrana a obnova - Naděžda Šindelářová (dříve Sochorová) stála s Jiřím Šindelářem na úplném začátku záchrany a obnovy Bečovské botanické zahrady. Vždy pro tuto myšlenku pracovala nezištně a obětavě, navíc většinou v pozadí. Bečovské botanické zahradě a Jiřímu Šindelářovi věnovala Naděžda i přesídlení na druhý konec republiky. Dnes vede výukové programy v zahradě, připravuje akce pro veřejnost a celkově se podílí na designu zahrady včetně grafického manuálu. Bez ní by bylo další pokračování života Bečovské botanické zahrady jen těžce myslitelné. Touto nominací by jí chtěl vítěz GRANDPRIX 2014 říct velké „Ď“.

Kamila Prchalová - Kraj živých vod – znovuoživení zapomenutého kraje - Kamila Prchalová je zakladatelkou Cesty z města, o.s., které vzniklo v roce 2007, nicméně již od roku 2004 Kamila Prchalová realizovala aktivity na podporu cestovního ruchu v regionu jižního Karlovarska. Ve svém volném čase, za své náklady a dle svých možností vyznačila několik desítek cyklotras, domluvila s farmáři hipotrasy a hlavně se začala dívat kolem sebe. Podařilo se jí získat ruinu kostela sv. Blažeje, ze které udělala opět důstojnou památku a krajinou dominantu, ve které se konají kulturní akce. Kolem kostela vybudovala naučnou stezku zaměřenou jak na přírodní tak i kulturní paměť regionu. Nezištně vždy pomáhá při obnově Bečovské botanické zahrady a to jak fyzicky tak i materiálně (tvoří propagační materiály, informační cedule).
Pro děti a mládež se snaží o osvětu ve vztahu k domovu – pořádá diskuze, přednášky, výlety. Je jednou z nejdůležitějších osob v iniciativě Kraj živých vod. V roce 2011 obnovila toužimské infocentrum, které je dnes nejen centrem informačním, ale i zázemím pro další neziskové organizace.

Oľga Haláková - Bečovsko – rozvoj neziskového sektoru - Oľga Haláková stála na začátku obnovy občanské společnosti v Bečově nad Teplou a okolí. Jako zakladatelka a členka několika neziskových organizací spoluvytvářela prostor pro neziskové aktivity i projekty mimo komerční zájmy. Iniciovala vznik i dalších organizací a už v pozici starostky města zavedla jejich podporu jak materiální tak i finanční. Díky její snaze je obnovována městská památková zóna a v roce 2014 byly vyhlášena Krajinná památková zóna Bečovsko.

Karlovarský kraj - Bečovská botanická zahrada – záchrana a obnova - Bečovská botanická zahrada je jedinou takovouto zahradou, která není zřizována městem, krajem, státem či vědeckou institucí. Přesto Karlovarský kraj začal systematicky podporovat obnovu a fungování Bečovské botanické zahrady hned od počátku těchto snah v roce 2006. Do současnosti je tak jejím největším mecenášem. Díky jeho pomoci se podařilo zrealizovat obnovu vegetačních prvků, zřízení zázemí pro turisty či uspořádat dnes již tradiční společenské a kulturní akce. Důležitá je i osobní pomoc a rady zaměstnanců Krajského úřadu.

Ing. Jaroslav Lukšík - celoživotní boj za ochranu životního prostředí - Ing. Jaroslav Lukšík po absolvování VŠZ v Praze Suchdole (dnes Česká zem. univerzita) oboru melioračního dodnes nesmlouvavě hájí zájmy ochrany přírody. Pan Jaroslav Lukšík ze svých názorů na ochranu životního prostředí neustupuje a v této činnosti pokračuje ve svých 67 letech vytrvale doposud.
Naďa Hynková, podporovatelka ceny Ď nominuje:

SDH Chodov - Chodovští hasiči nejen, že vyjíždějí k požárům, ale poskytují pomoc také při vážných dopravních nehodách, při transportu těžce raněných a nepohyblivých osob, odstraňují padlé stromy při povětrnostních kalamitách ve spolupráci s MP (měst.policií), se věnují výchovné činnosti. Spolupracují s přilehlými obcemi, hlavně při oslavách Dne dětí, předvádějí hasičskou techniku. Chodovská jednotka vybojovala v 5.ročníku prestižní ankety Dobrovolní hasiči roku 2015 skvělé druhé místo. Hasiči si účast v anketě zajistili zásahem u požáru věžového domu v našem městě loni v říjnu. Na Sokolovsku a Chebsku byli jedinou jednotkou, která v anketě o hlasy usilovala. Částí výhry - 10 000 Kč přispěli na léčbu nemocného Martínka Pundy z Chodova, který trpí dětskou mozkovou obrnou. Nejen za jejich náročnou a obětavou práci, ale i za tento krásný počin jim patří velký DÍK !

Hornický spolek Solles Chodov - Spolek vznikl za účelem oživování a rozvíjení hornických zvyků a tradic - záchrana a údržba hornických památek a dokumentů, především v Chodovském regionu. Členové spolku věnovali spoustu času na obnově vyhlídky Chodaublick z které je krásný pohled na naše město a okolí. Nyní pracují na obnově staré štoly s názvem Bílá paní, jejíž název se váže ke staré pověsti o Bílé paní. V okolí se těžil křemen do sklářských hutí. Z důvodu dodržení báňských předpisů nebude štola veřejnosti přístupná. Hornický spolek byl pojmenován na počest Antonína Sollese, prvního obyvatele Chodova, kterému bylo v r.1799 zapsáno v chodovské matrice povolání horník a důlní. Členové spolku se zapojili do programu oslav městského adventu, převzali celoroční patronát nad dominantou města, kostelem sv.Vavřince - úklid, údržba, různé úpravy, pomáhají při Noci kostelů. Na opravu zvonu kostela věnovali zatím největší sumu - 10 000 Kč. V letošním roce spolek Solles oslaví pět let své existence. Zaslouží poděkování za udržování kulturních památek, hodnot a tradic pro budoucí generace.

Junák-svaz skautů a skautek ČR,středisko Jestřáb - Chodovští skauti se rozhodli převzít záštitu nad veřejnou sbírkou pro malého Martínka Pundu, která probíhá od prosince minulého roku. Čtyřletý Martínek trpí od narození mozkovou obrnou, jeho léčba je finančně náročná. Poděkování patří vedoucím mladé generace, kteří věnují svůj volný čas dětem a zároveň je vedou k tomu, že je třeba pomáhat a nebýt lhostejný k osudu lidí kolem nás.

3. ZŠ, Husova, Chodov - Vedení školy oslovilo koncem loňského roku žáky, jejich rodiče a zaměstnance školy a podařilo se shromáždit věcné dary ve formě dětské kosmetiky pro kojenecký ústav v Karlových Varech. Několik žáků společně s ředitelem školy osobně předalo věcné dary v prostorách kojeneckého ústavu. Žáci se současně seznámili s významem a chodem ústavu. Poděkování patří všem, kdož se na této akci podíleli. Tato škola byla kdysi zapojena do Hnutí Stonožka. Děti kreslily obrázky, které prodávaly v ulicích města, výtěžek z prodeje putoval na pomoc dětem v zemích, kde probíhaly války. Školu navštívila v roce 2009 také předsedkyně Hnutí Stonožka, úžasná žena, paní Běla Gran Jensen. Před pár lety žáci školy poskytli z humanitární akce Stonožka finanční dar dennímu centru Mateřídouška v Chodově. Dá se říci, že žáci této školy jsou vedeni a jednají v duchu hesla: "LHOSTEJNOST JE NÁM CIZÍ." Kéž by jim to i do budoucna vydrželo a velký DÍK patří jak jejich rodičům, tak i celému kolektivu 3.ZŠ
Dům dětí a mládeže Bludiště Chodov nominuje:

Taneční skupina Rytmus Crew - Konec roku byl pro taneční skupinu pod vedením paní Zuzany Šimkové mimořádně úspěšný. Na mistrovství světa v Liberci, kde se zúčastnilo přes 17 zemí, posbírali tanečníci ve svých kategoriích zlaté i stříbrné medaile. Dalším úspěchem bylo pořádání soutěže Mia Dance League v Chodově. V prvním chodovském ročníku porota hodnotila 32 předtančení různých tanečních stylů, další bylo zlaté ocenění ve Vídni. Ze závěrečného Mia Dance League festivalu v Praze získali tanečníci 7 pohárů, titul mistr Mia Dance League v kategorii děti i dospělí a cenu hlavního vítěze celé soutěže, která se konala u nás i v zahraničí. Paní Zuzana Šimková věnuje spoustu svého volného času nejen nácviku tanců, mnohdy i mimo tréninkové hodiny. Sama vymýšlí nové taneční kreace, navrhuje a šije pro své tanečníky kostýmy a různé doplňky k nim, vyrábí potřebné rekvizity. Oceňuje však také pomoc rodičů dětí, kteří ji doprovázejí na soutěže a různé akce, pomáhají s organizací a odvozem dětí.

Alžběta Pařilová - Paní Alžběta Pařilová dlouhodobě, bez nároku na jakoukoliv odměnu, ochotně pomáhá při všech akcích, které pořádáme v Domě dětí a mládeže v Chodově. Dvakrát ročně připravuje společně s námi burzu dětského odívání, kabelkový veletrh, pomáhá při organizaci Mezinárodního dne dětí, Čarodějném bloudění, sportovních soutěžích. Navíc šije zdarma pro naše zařízení různé textilní dekorace, hračky, ozdobné předměty , polštářky, závěsy a podobně. Nebýt ,,naší Bětky", neměli bychom Dům dětí, který sídlí ve vile, postavené v roce 1988 spolumajitelem jedné chodovské porcelánky, tak krásně a vkusně vyzdobený. Za její ochotu a obětavost jí patří velký DÍK!
Mgr. Eva Fréharová a Mgr. Štěpánka Neubergová, MBA místostarostka města Kynšperk nad Ohří nominují:

Oldřich Volf - Olda Volf je kynšperský patriot - bydlí zde od podzimu 1945. I když měl možnost přestěhovat se jinam, zůstal zde a tím město získalo již téměř šedesát let pracujícího sportovního organizátora. Navázal na rodinnou tradici a začínal fotbalem a atletikou, ale pak zakotvil u stolního tenisu. Oceňujeme nejen to, že úspěšně reprezentoval město, ale zejména to, že se v tomto sportu tak dlouhou dobu věnoval dětem a mládeži. Oddílem stolního tenisu prošlo mnoho desítek dětí a okolo 150ti dospělých. Družstvo pod jeho vedením hrálo v nejvyšších krajských soutěžích a bylo často úspěšné i v celostátním měřítku. Od práce s mladými sportovci ho neodradilo ani to, že děti vyrůstaly, často odcházely do života jinam a on musel začínat stále znovu a znovu s další generací. Ke sportu a hlavně stolnímu tenisu přivedl svou manželku i děti. I když z 55 let hrál 15 let ligovou soutěž za jiné město, zůstal kynšperskému sportu věrný. Sháněl pro zdejší oddíl peníze, pracoval jako rozhodčí, byl partnerem při tréningu a pomáhal při organizování soutěží. Ani po odchodu do důchodu s prací nepřestal. Sám se zúčastnil mnoha soutěží veteránů. Reprezentoval úspěšně celou naši republiku například v Irsku, Dánsku a Německu. Protože je to mimořádně skromný člověk, ani nemá tu hromadu medailí vystavenou. S bronzovými, stříbrnými i zlatými medailemi si hrají vnoučata. Říká, že vítězství ho potěšilo, ale ještě víc si cení toho, že si směl tykat s největšími evropskými i světovými hvězdami tohoto sportu. Jeho životní krédo vystihuje věta: "Život je dar. Když už život máme, tak ho musíme PROŽÍT!“

Miluška Paláčková - Své dětství prožila v Kynšperku v Dolních Pochlovicích. Je zdravotní sestrou v důchodu. Přesto, že má velmi vážné zdravotní potíže, nikoho svými problémy neobtěžuje, ale naopak povzbuzuje a dodává optimismus svému okolí. Mezi její koníčky patří malování a paličkování (Je autodidakt.) Před časem věnovala výtěžek z prodeje obrazů své výstavy ( 10.000,-Kč) Domovu seniorů v Kynšperku nad Ohří. Tamní obyvatele podporuje i tím, že každé čtvrtletí přináší zájemcům ponožky. Ředitel Domova oceňuje ale hlavně to, že při každé návštěvě obyvatel povzbuzuje, rozesměje a vůbec jim předá něco ze své neutuchající energie. Další zařízení, které podporuje je hospic sv. Jiří v Chebu. Dává mu do aukce své sošky a obrazy, přispívá pravidelně ze svého konta. ( A to je důchodce!). Hospic podpořila v poslední době i tím, že ve svém okolí pro něj sháněla podporu v soutěži o auto, které hospic nutně potřebuje. Je zapojena v místním ochotnickém souboru. Několikrát se v létě účastnila pracovního tábora na hradě Hauenštejn (Horní Hrad u Ostrova). V těchto dnech se skupinou dalších nadšenců chystá pro veřejnost kulturní pásmo a to i přes značné psychické vypětí. ( Zdravotní stav jejího manžela se velmi zhoršil a lékaři nedávají naději...) Je příkladem člověka, který se se životem pere a přesto, kam vstoupí, tam přichází dobrá nálada, humor a optimismus.

Mgr. Pavla Mazancová - Paní Mazancová je učitelkou základní školy v Kynšperku nad Ohří a veškerý volný čas věnuje dětem a mládeži ve skautu. Po roce 1989 stála na začátku obnovení junáckého střediska Lípa v Kynšperku nad Ohří. Věnovala a věnuje se výchově těch nejmenších dětí, jezdí s nimi na soutěže a samozřejmostí je každoroční letní tábor. Předává jim řadu svých teoretických i praktických zkušeností a vychovala již několik generací světlušek a připravila je na vstup mezi skautky. Většina ji zná jako Máju. Je to člověk s nezlomnou vůlí, nesmírnou energií a stala se motorem pro všechny.

Zdeněk Matoušek - Životopis Zdeňka Matouška by mohl začínat větou ,,Jablko nepadá daleko od stromu“, protože celé svoje dětství, dospělý osobní i profesní život zasvětil dobrovolným hasičům. Stejně jako jeho děda a oba rodiče, věnoval kynšperským hasičům podstatnou část svého života. V jeho stopách pokračují i synové. Jeden z nich je dokonce profesionálem. Pod jeho vedením hasiči zasahovali nejen u požárů, dopravních nehod a ředě jiných nebezpečných situacích, ale i u velkých povodní. Ač je vyučen pěstitelem - chovatelem, brzy se stal profesionálním hasičem ( pracoval mimo jiné i na dole v Citicích a v plynárně na Vřesové).Díky jeho mnohaletému vedení místních dobrovolníků se naši dostali na úroveň profesionálů. Mají nejen velké zkušenosti, ale i podobní vybavení a v mnoha případech vyjíždějí společně. Jsou mezi nejlepšími v celé republice. Nejvíce na něm hodnotíme, že se celou dobu věnoval mladým. Jako vdovec vychoval sám své tři syny a jako ke svým synům přistupoval k ostatním chlapcům mezi místními dobrovolnými hasiči. Jednou řekl, že asi nikomu život nezachránil. To se velmi mýlí. Zachránil. Zachránil život právě těm klukům, kterým chyběl doma vzor a také pozornost a péče. To vše nacházeli právě u něho. A tak díky jemu a jeho vedení mladých hasičů chlapci z sociálně problémových rodin nepromarnili svůj život. Kynšperští hasiči jsou místní veřejností nejvíce oceňovanou skupinou obyvatel. Podstatnou mírou má na tom zásluhu právě Zdeněk Matoušek. Před časem měl velmi vážné zdravotní problémy, ale bojuje a učí se znovu chodit. Žije v Domově seniorů v Kynšperku – D.Pochlovicích, ale není tam nijak opuštěn. Rodina ani místní hasiči na něj nezapomínají.
Mgr. Štěpánka Neubergová, MBA místostarostka města Kynšperk nad Ohří nominuje:

Mgr. Eva Fréharová - Paní Eva je patriotkou města Kynšperku nad Ohří, bývalou učitelkou. Má obrovské znalosti o historii a geografii města, které dále předává mnoha generacím. Snaží se zachránit kulturní památky ve městě a jeho blízkém okolí. Vyhledává a dodává informace ke vzniku mnohých publikací regionálního charakteru. Provází návštěvy a občany ve městě a pořádá výstavy místního regionálního významu (Co ukrývaly půdy, Staré mapy a plány domů). Je chodící kronikou města a nikdy nikomu neřekne NE.