M Ě S T S K É   N O M I N A C E   -   M Ě S T O  N Y M B U R K   2016

Městská knihovna Nymburk nominuje:

Helena Marešová - Helena Marešová pracovala v Městské knihovně v Nymburce již v době svých studentských let jako brigádnice, což je více než 20 let. Po absolvování knihovnické školy nastoupila do knihovny a díky jejímu nadšení se daří realizovat mnoho neobvyklých dětských akcí na podporu čtenářství. Svoje pracovní povinnosti bere jako svého koníčka a neúnavně vymýšlí a připravuje další a další zábavně-vzdělávací informatické lekce, veřejné čtení, literární programy, seznámení s knihovnou a knihou a snaží se dětem vštípit lásku ke knihám. Na celorepublikových setkáních knihoven, často prezentuje neotřelé a nové formy práce s dětmi a literaturou.
Za významné akce můžeme jmenovat Noc s Andersenem, kterou pořádáme každoročně od roku 2004, Pasování prvňáčků pořádáme v knihovně již od roku 2006 a pasovali jsme přes 2.200 dětí z prvních tříd v Nymburce. Další akce na podporu čtenářství je Piknik v trávě s knížkou, kterou jsme se připojili k Mezinárodnímu týdnu čtení dětem a pořádáme veřejné čtení V Parku Pod Vodárenskou věží. Ani prázdniny nejsou pro Helenu Marešovou klidným obdobím, každé prázdniny připravuje literární projekt na téma – Indiánské prázdniny, Prázdninový zvěřinec, Ať žijí duchové aneb s knihovnou za strašidly do hradů a zámků, Hvězdné prázdniny aneb s knihovnou do vesmíru, Podmořský svět. Jedná se o celoprázdninové aktivity pro děti a rodiče, který je vždy doplněn výletem např. Do ZOO Chleby, Planetária v Praze, Podmořského akvária v Hradci králové, výlet lodí Blanice po Labi, na hrad Staré Hrady a další.
Sobotní víkendové kniho-hrátky byla další aktivita určená pro malé děti s rodiči, ve kterých opět hrála hlavní roli kniha. Helena Marešová připravila od března do května ve spolupráci s dalšími kolegyněmi sobotní dopoledne plných čtení, hraní, zpívání a zapojení celé rodiny do tvořivých workshopů.
Svůj volný čas věnuje Helena Marešová opět dětem. Od roku 2002 vede cvičení malých dětí s rodiči, obětavě navštěvuje ve svém volném čase a na své náklady různé cvičitelské kurzy. Zajišťovala nácvik skladby rodiče s dětmi “Ať žijí duchové“ pro Všesokolský slet v Praze. Je hlavní pořadatelkou a aktérkou několika každoročních akcí pro děti v Nymburce, který TJ Sokol každoročně připravuje:
Čarodějnice na kolech – cyklistický závod Na Ostrově, Posviťme si na Nymburk – lampionový průvod se soutěžemi, Čertovské rejdění, Dětský karneval. Je obdivuhodné, s jakým nasazením Helena Marešová stále připravuje s pečlivostí jí vlastní, akce pro děti a svůj pracovní i volný čas věnuje bezezbytku dětem. Její činností se stále prolíná kniha a láska k literatuře, což se neustále snaží předávat těm nejmenším. Udělením ceny Ď by bylo pro Helenu Marešovou zaslouženým poděkováním a ocenění její práce.
Jan Mandelík, tlumočník, překladatel, básník spolu s Městem Nymburk nominuje:

Jan Řehounek - Jan Řehounek je člověkem, který nečeká na poděkování, ač by si ho zasloužil. Proto se po právu domnívám, že právě on je dobrým kandidátem na udělení Ceny Ď. Znám Jana Řehounka již třicet let, a ač v posledních deseti letech žiji v Berlíně, spolupracuji s ním na dálku pomocí internetu jako porotce literární soutěže pro seniory, sleduji jeho dílo i celkovou činnost.
V profesním životě vystřídal řadu povolání, která nikdy nebral jen jako nutné zlo pro uživení rodiny. Každou svoji profesi, ať to byl dělník v továrně, pracovník v kultuře (technik, odborný pracovník pro zájmovou činnost, zástupce ředitele), novinář (redaktor, šéfredaktor, vydavatel) či manažer výstav, vykonával se stoprocentním nasazením.
V posledním působišti na výstavišti v Lysé nad Labem založil jako manažer výstav Polabský knižní veletrh, který pozvedl na vysokou úroveň a spolupracuje na jeho pořádání i po odchodu do důchodu. Mimo jiné organizuje literární soutěž, jež má velmi dobré renomé. Spolupracuje rovněž na výstavě Regiony České republiky – organizuje odborné setkávání kronikářů obcí a měst.
Kromě toho se vždy angažoval ve veřejném a kulturním životě, což v posledních letech, od jeho odchodu do důchodu, platí dvojnásob.
Jako fotograf uspořádal tři desítky výstav, sbíral historické fotografie Nymburka, z nichž rovněž uspořádal řadu výstav a posléze celou svoji sbírku tří tisíc snímků věnoval muzeu.
Zakládal Společnost přátel starého Nymburka, vydává občasník Kaplanka, přednáší o historii svého města pro děti i dospělé, podílel se na vydání celé řady historických a turistických brožurek.
Zakládal Klub čtenářů Bohumila Hrabala, je jeho předsedou, vydává jeho zpravodaj Nymburský pábitel, pořádá přednášky o tomto spisovateli, vymyslel a spolupořádá Hrabalovo Kersko, inicioval vznik turistické stezky Po místech, která měl Bohumil Hrabal rád.
Dvacet let je spoluorganizátorem a dramaturgem přehlídky mateřských škol Mateřinka.
Je obětavým spoluorganizátorem soutěže Šikovné ruce našich seniorů a technickým garantem výstavy z této soutěže.
V rámci této soutěže je hlavním organizátorem a porotcem literární soutěže pro seniory. Je velmi plodným spisovatelem. Napsal a ve většině sám vydal víc jak tři desítky knížek, hlavně literatury faktu, především věnovaných Nymburku a regionu středního Polabí. Knihy pak, ve snaze zpřístupnit je co nejširšímu okruhu čtenářů, prodává za mimořádně nízké ceny – lze pochybovat, že by na jejich vydávání vydělával. Chodí na literární besedy do škol a do klubů důchodců. Řada jeho knih získala prestižní ceny.
Je rovněž autorem divadelních her, které dává amatérským divadelním souborům k dispozici bez nároku na honorář, uvedení některých i sám režíroval. Aktivně působí v Obci spisovatelů, Spolku českých bibliofilů a Klubu autorů literatury faktu.
V neposlední řadě je stále aktivním novinářem, publikuje v novinách, časopisech, rozhlasu. A pokud se nepletu, je rovněž členem redakční rady Nymburského zpravodaje.
Zcela určitě tento výčet není konečný, a to není řeč o tom, že je vzorným manželem, otcem a dědečkem. Jsem přesvědčen, že činnosti Jana Řehounka by stačily na několik průměrných životů, ne jenom na ten jeho. Z takového objemu odevzdané práce by většina lidí byla přepracovaná a hroutila se, ale on se jen stále usmívá a šíří kolem sebe dobrou náladu.
Junák – český skaut, přístav Modrá flotila Nymburk, z. s. nominuje:

Zuzana Kučerová, Dis. - Paní Zuzana Kučerová, nar. 5. 9. 1976 je od roku 1990 členkou nymburského střediska vodních skautů Modrá flotila. Dlouhou dobu byla vedoucí jednoho z oddílů (1996 - 2006) a od září roku 2007 působí jako vedoucí tohoto střediska, které má průběžně kolem 100 členů sdružených ve 3 – 5 oddílech. V této funkci působí doposud. Činnostem směřujícím k rozvoji skautingu se věnuje s obrovským nasazením a mnohdy bezpochyby více než svému osobnímu životu.
Vedení střediska je nejen velkou zodpovědností, ale vyžaduje také perfektní organizační schopnosti. Paní Kučerová se navíc vyzná v účetnictví a nejrůznějších technických záležitostech tak, že by jí to mohl závidět lecjaký muž. V tomto ohledu vede středisko naprosto příkladně a ostatní skautská střediska by se od toho jejího mohla stále učit. Středisko pro děti pořádá nejen typické skautské akce (výpravy, letní tábory, vodácké závody), ale i mnoho akcí pro veřejnost.
Středisko Modrá flotila má navíc ve správě jednu z největších nemovitostí organizace Junák – český skaut, z. s. – vilu Tortuga v Nymburce na Zálabí. Koordinace dvou zaměstnankyň, údržba budovy, správa kalendáře obsazenosti, pronájmy prostor a mnoho dalších starostí stojí právě na paní Kučerové a ta zvládá je výborně. Paní Kučerová vede i tzv. Radu Tortugy – spolek lidí nejen z Nymburka, kteří se snaží o co nejlepší využívání tohoto objektu, který skauti obdrželi darem od sourozenců Rumlových.
Vilou Tortuga prošly desítky dětských i jiných organizací a pravidelně se sem vrací. Samozřejmostí jsou i zahraniční delegace. Všechny víkendy jsou obsazeny a přes týden zde fungují kroužky pro děti a služby pro dospělé. Budova má ve městě Nymburce své jméno a především rodiče nymburských dětí ji dobře znají. To vše by nefungovalo bez každodenní „neviditelné“ práce, kterou paní Kučerová vykonává zcela dobrovolně, ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu. Ačkoli si to málo kdo z pravidelných návštěvníků Tortugy uvědomuje, paní Kučerová je důležitým článkem kruhu osob, bez kterého by žádné aktivity v této budově neproběhly.
Paní Kučerová je nenápadnou osobou, která je skromná, není ambiciózní, nerada se projevuje veřejně, stojí za ní mnoho mravenčí práce, kterou je třeba ocenit. Vedení vodních skautů České republiky (HKVS) to již učinilo, když paní Kučerové v roce 2009 udělilo významné ocenění vodních skautů – Řád bronzového bobra. Tento řád je udělován členům Junáka za soustavnou aktivní činnost přinášející rozvoj českého vodního skautingu a zejména úspěšné vedení oddílů a přístavů vodních skautů. Tento řád rozhodně není cenou pro každého.
Budeme rádi, když se k ocenění této trpělivé ženy přidá i někdo další.
Semiramis z.ú. Nymburk nominuje:

Mgr. Markéta Jírová Exnerová - Důvodem nominace Markéty Jírové Exnerové je zejména její zásluha na rozvoji programů primární prevence rizikového chování na všech školách v Nymburce i v širším regionu okresu Nymburk. Markéta Jírová Exnerová je v naší organizaci klíčovou pracovnicí, která se rozvoji primární prevence na Nymbursku věnuje již od roku 2006. Letos tedy slaví desáté výročí. Kromě téměř nevyčerpatelné zásoby energie, kterou během své dosavadní profesní kariéry věnovala práci s dětmi, ohroženými rizikovými jevy (např. šikanou, záškoláctvím nebo závislostmi), ji stále zbývá dost sil na to, aby se naplno věnovala i rodičům těchto dětí a také vzdělávání dalších lektorů, školních metodiků prevence a pedagogických pracovníků. Díky její píli a vytrvalosti je úroveň preventivních programů na Nymbursku dlouhodobě na špičkové úrovni a šance na včasné a úspěšné ošetření problémů, které by mohly ohrozit děti, mladé lidi a jejich rodiny stále stoupá. Markéta Jírová Exnerová rozdává dětem lásku a úsměvy, slunce a pohodu a nejsou jí lhostejné jejich osudy, uvědomuje si, jak to některé děti mají těžké ve svých rodinách a proto jim pomáhá neztratit se v jejich životech.
Kromě Nymburska jsou ale výsledky její práce zřetelně vidět i v oboru primární prevence samotné. Je spolu/autorkou metodik, (např. Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování, Kočičí zahrada - rozvoj sociálních dovedností dětí v rámci prevence rizikového chování nebo Systémové pojetí primární prevence na české škole) a podílí se tak výrazně na formování preventivních programů v celé České republice.
Nominací na nymburskou Cenu Ď bychom chtěli Markétě Jírové Exnerové poděkovat za její práci, vytrvalost, obětavost, ale i trpělivost a toleranci. Jsou to vlastnosti, kterých si u Markéty nesmírně vážíme a pevně věříme, že si ocenění zaslouží.
Spolek přátel košíkové Polabí, Nymburk nominuje:

Petr Svoboda - Klub ČEZ Basketball Nymburk a Basketbalová akademie Nymburk se rozhodly nominovat na Cenu Ď svého dlouholetého trenéra dětských a mládežnických kategorií pana Petra Svobodu. Nestor nymburského basketbalu již více než třicet let vede nymburské děti k basketbalu a ke sportu vůbec. Během své trenérské kariéry vychoval řadu výborných sportovců a i v devětašedesáti letech stále aktivně pracuje v kategoriích U11 a U12. Většinu své praxe pracoval jako dobrovolný nehonorovaný trenér. Pro děti organizoval mnoho zahraničních zájezdů a řadu tuzemských soustředění.
1982 – zahájení trenérské praxe jako asistent trenéra ing. Josefa Rylicha u družstva žákyň v Krajském přeboru (dále jen KP). Petr Svoboda si dává předsevzetí, že až dcera za dva roky dovrší šesti let, založí přípravku děvčat samostatně jako hlavní trenér. Do té doby se u Josefa Rylicha učí základům trenérského řemesla.
1984 – naplnění předsevzetí. Zakládá dívčí přípravku (34 děvčat), asistentku mu dělá starší dcera Petra. Zatímco ostatní přípravky se běžně zakládají pro děti od třetích tříd ZŠ, začíná již s prvňáčky. Přestože nejmladší tým v soutěži minižákyň prohrává se staršími dětmi vysokými rozdíly, trpělivě ho připravuje pro následující sezony.
1989 – tvrdá práce často i o víkendech se vyplácí. Tým pod jeho vedením vyhrává 2. místo v KP mladších žákyň za Mladou Boleslaví.
1991 – 1994 - 1. místo v KP starších žákyň, postup na mistrovství republiky, kde tým získává skvělé 4. místo. Tým starších žákyň vítězí i na turnaji v belgických Antverpách a v Poděbradech poráží kanadský tým Kingstone Pacers. Dovršení deseti let úspěšné trenérské praxe. Hlavní úspěch kromě výsledků – vytvoření vynikající party a úzké sepjetí a sounáležitost rodičů s týmem.
1994 – 1996 – Jeho tým děvčat postupuje opět o kategorii výše a hned ve druhém roce vyhrává soutěž mladších dorostenek, který znamená postup do druhé ligy starších dorostenek. I v ní však tým nastupuje ještě spadajíc do nižší věkové kategorie. Měřením se staršími získává na kvalitě.
1996 – 1999 – 4. místo v lize starších dorostenek. Určitý přelom v trenérské kariéře. Děvčata kvůli středoškolským povinnostem často mimo Nymburk tým pomalu opouští. Historie výborného týmu děvčat končí, vzpomínky na mládežnickou basketbalovou kariéru však zůstávají. Některá děvčata však pokračují v týmu žen (Kutíková, Martínková, Zelinková a další).
2002 – Sokol Sadská vyzývá Petra Svobodu, aby se ujal týmu žen v KP jako hlavní trenér. Na konci sezony je z toho páté místo.
2003 – s bývalým hráčem Radkem Kováčem zakládá opět přípravku, tentokrát chlapeckou. Již na první trénink přichází k již vyhlášenému trenérovi velký počet zájemců. V týmu začínají Martin Vaněk, Radek Kováč, o rok později Lukáš Štegbauer, Petr Holý. Všechno pozdější extraligové pojmy.
2004 – 2009 – tým hraje KP minižáků, v dalších sezonách soutěž mladších žáků a starších žáků. Dostavují se výrazné úspěchy. Tři roky po sobě účast na turnaji ve francouzském Chalonu. Na potřetí druhé místo. Poctívá píle dětí a důsledná práce trenérů pod vedením Petra Svobody přináší výsledky. Tým vítězí v KP a postupuje do ligy kadetů ČR.
2009 – 2010 – tým kadetů U16 získává vynikající druhé místo v ligové soutěži ČR, velká odměna za práci a skvělý přístup všech.
2010 – do Nymburka přichází trénovat jeho bývalý hráč, reprezentant ČR a česká basketbalová legenda Pavel Beneš. Ujímá se týmu U17, který Petr Svoboda hráčsky vychoval. Tomu je ctí pod Pavlem Benešem u týmu dál pracovat jako asistent. Společně v následující sezoně vyhrávají ligovou soutěž a postupují do extraligy. Tým, který se vytvořil, je velice silný nejen po herní, ale i lidské stránce, což se projeví v následujících sezonách.
2011 – 12 – V extralize U19 získává tento tým fantastické druhé místo. Kromě tohoto úspěchu jsou členové týmu základní součástí i B týmu mužů, který postoupil do 1. basketbalové ligy.
2012 – 2013 – Napotřetí začíná „od píky“ a ještě jednou zakládá přípravku těch nejmladších chlapců (ročníky 2005 a 2006). Definitivně se ujišťuje, že trénovat děti je nejlepší činnost, kterou může trenér dělat. Pokroky se dostavují brzy, snaha dětí je zřejmá a je na trenérovi, zda je dokáže motivovat a zaujmout. Petr Svoboda opět dokazuje, že tato schopnost je mu vlastní.
2013 – 2014 – Lvíčata, jak se nejmladším hráčům a hráčkám v Nymburce říká, se rychle zlepšují v herních dovednostech a připravují se na další sezonu, která již má být „hrací“. Petr Svoboda se v týmu stará o 21 dětí.
2014 – 2015 – počet dětí ještě vzroste na 25, proto přichází posila v podobě asistentky Anety Pekárkové. Utvoří se dva týmy. Ten mladší se nadále připravuje, starší už se účastní KP minižáků a získává vynikající druhé místo z deseti týmů.
2015 – 2016 - Lvíčata BA Nymburk hrají dvě soutěže, jak bylo v plánu. Jsou to KP U11 a KP U12 Celkový počet kluků už narostl na 29! Oba týmy jsou ve svých soutěžích v polovině celkového počtu utkání a vedou si dobře. U11 vedou svou soutěž a U12 se pohybují okolo třetího místa.
Klub důchodců Nymburk nominuje:

Zdeňka Straková - Pracuje s důchodci už mnoho let věnuje veškerý čas i volný. Jejím přičiněním se klub a práce s důchodci zařadil mezi přední ve Středočeském kraji. Pořádá historické přednášky, dále zájezdy různého charakteru (kutltura, tajné, tématické atd.) Je zde veliká forma její působnosti a nápadů. Píše různé scénáře, např. ke dni Světového dědictví na Baště - pod jejím vedením se zde vystupuje v dobových kostýmech, hlavní průvodce je jmenovaná. Zajišťuje návštěvu generálních zkoušek v Praze v Rudolfinu (stále větší zájem), dále solnou jeskyni, nejen vlakové ale i autobusové zájezdy mají velký úspěch. Již po dobu existence klubu zajišťuje ozdravný pobyt s danou tematikou, vypracovaným programem a také zájezdovým programem. Nevýhýbá se spolupráci s Přáteli starého Nymburka a také jako členka zajišťuje i účast při akcích. Snaží se, aby byl řádně naplněn program pro důchodce... Těžko vše napsat, její zájem o klub opravdu jest rozsáhlý...