Handicap Centrum Srdce o.p.s., Poděbrady nominuje:
Eva Dašková - Organizace rehabilitačních pobytů pro lidi s mentálním postižením v Poděbradech - Paní Eva Dašková nad rámec své účetní práce pro Handicap centrum Srdce již 16 let organizuje pro lidi s mentálním postižením a jejich rodiny ve svém volném čase tuzemské i zahraniční rehabilitační pobyty. Nikdo
by dnes nespočítal kolik musela navštívit sponzorů, vyplnit dokumentů, zaslat pozvánek a vést jednání. Vše bez nároku na odměnu. Naší Evičce patří ústy dětí veliké Ď.
Luxor Poděbrady – poskytovatel sociálních služeb nominuje:
Jaroslava Veselá - Paní Jaroslava Veselá 17 let naplňuje obsah rčení, že láska prochází žaludkem. Vysokého ocenění se ji dostává jak od klientů, tak zaměstnanců Luxoru i obyvatel DPS. Ke svému kuchařskému mistrovství přidává svou schopnost upravovat jídelníček tak, aby jídlo bylo nejen chutné, ale především i zdravé. Přidat úsměv a dobré slovo je pro ni každodenní samozřejmostí.
Hana Svobodová - Paní Hana Svobodová 20 let s úsměvem a se srdcem na dlani rozdává svoji péči a lásku klientům Domova.
Svým citlivým přístupem a zkušeností dokáže léčit nejen tělo, ale i osobitým způsobem přispívat k pocitu domova a bezpečí obyvatel Luxoru.
Jaroslava Knitlová - Paní Jaroslava Knitlová 20 let zabezpečuje v pobytovém zařízení pro seniory Luxor Poděbrady praní a žehlení prádla. Ve své náročné práci, kterou oceňují především klienti Domova, nezapomíná vždy přidat dobré slovo a úsměv.
Martina Smutná - Paní Martina Smutná s výrazně empatickým a profesionálním přístupem 21 let zajišťuje náročnou péči
o klienty Domova. Poděkování v podobě Ceny Ď nejen za obyvatele Luxoru si plně zaslouží.
Lukáš Baroch, Poděbrady nominuje:
Michal Novák - Soukromé muzeum historie lázeňství Poděbrady - Jsme parta kamarádů, která se rozhodla navrhnout na "Cenu Ď" svého dobrého známého, který není ani slavný, ani mocný a ani bohatý - ale dokáže rozdávat radost bez nároků na odměnu.
Jedná se o Michala Nováka z Poděbrad, původně opraváře hudebních nástrojů a starého nábytku. Stal se sběratelem upomínkových předmětů na pobyt v lázních Poděbrady. Své sběratelské vášni úplně propadl a veškeré finance i čas už 15 let věnuje těmto unikátním předmětům i fotografiím, vystavovaných ve stylových skříních, které sám renovuje. Sbírka se dnes již tak rozrostla, že je umístěna v Centrálních lázních jako malé soukromé muzeum.
Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Poděbrady nominuje:
Ing. Ema Douděrová - Dobrá duše poděbradské hotelové školy, která desítky let nezištně pomáhá maturantům s projektem maturitního plesu, který se pod jejím vedením realizuje jako praktická součást maturitní zkoušky. Paní Ema Douděrová se podílí na mnoha dalších akcích a aktivitách, daleko přesahujících její externí učitelský úvazek. Podporuje školu a její projekty uskutečňované v rámci AEHT – Asociace evropských hotelových škol.
Úspěch a prosperita poděbradské hotelovky jsou pro tuto dámu celoživotní srdeční záležitostí!
Speciální základní škola, Poděbrady nominuje:
Mgr. Jindřiška Němcová, Bc. Iva Dlabalová - Obě paní učitelky mají srdce na dlani pro všechny handicapované děti. Ve škole se jim plně věnují. Tím jejich aktivity nekončí. V odpoledních hodinách ve svém volném čase vedou již několik let taneční skupinu Spešlstárs. V této taneční skupině si děti prožívají radost z pohybu, sounáležitost, radost ze společného tvoření. Na veřejných vystoupeních Spešlstárs nezůstane jedno oko suché. Pozitivní energie, která se při tanci handicapovaných dětí šíří sálem, je nakažlivá. Malí tanečníci jsou tak úžasní, že každoročně absolvují několik soutěží, odkud přinášejí ocenění. Jindřiška i Iva pomáhají s lehkostí a radostí dětem překonávat bariéry, které život těmto dětem postavil do cesty. Do dětských tváří a duší pomáhají vlévat radost a chuť do života.
Tyto naše úžasné kolegyně nejen učí handicapované děti tančit životem, ale i uplavat životním nástrahám. Iva s Jindřiškou s dalšími dobrovolnicemi z naší školy každý týden v bazénu v Poděbradech a Nymburce učí plavat handicapované děti a moc se jim to daří.
Obě kolegyně jsou prostě úžasné a moc jim tímto děkuji.
ZŠ Václava Havla, Poděbrady nominuje:
skupinová nominace žáků: Jakub Karbulka, Dominik Sztancsik, Adam Semecký, Patrik Popek, Kryštof Votík (všichni 9. A), Eliška Fialová (8. B) -
Univerzita třetího věku (U3V) při ZŠ Václava Havla Poděbrady - Všichni nominovaní žáci se projektu U3V (na naší škole probíhá 5. let) účastní aktivně 4. rokem (resp. 3. rokem - Eliška), t.j. po celou dobu své školní docházky na druhém stupni.
Společně s poděbradskými seniory na pravidelných setkáních usedají do školních lavic a pod vedením pedagoga jsou rádci, partnery a pomocníky při řešení matematických úloh, ovládání výpočetní techniky, nebo demonstraci fyzikálních pokusů. Jejich trpělivost, ochota pomáhat a empatické jednání se „spolužáky“ jiné generace je pro naše seniorské posluchače motivací se i v pozdějším věku vzdělávat, rozšiřovat a doplňovat svoji informační gramotnost.
Zároveň jsou všichni nominovaní jistě i dobrým příkladem a vzorem pro své vrstevníky a pomáhají realizovat komunitní vzdělávání napříč generacemi, které probíhá na ZŠ Václava Havla.
Svaz tělesně postižených v České republice z.s., místní organizace Poděbrady nominuje:
Margita Melechovská - Obětavá a dlouholetá činnost v místní organizaci Svazu tělesně postižených v Poděbradech - Zakladatelka místní organizace Svazu tělesně postižených v Poděbradech. Přes své zdravotní potíže a ztrátu milujícího manžela, velmi aktivně a zcela nezištně pomáhá ne jen našim členům ve stáří, nebo po prodělaných zdravotních problémech, začlenit se do kolektivu, najít si nové přátele a zapojit se tak do normálního života. Najde
si čas na své děti a hlavně na svá vnoučata a pravnoučata. Dává všem příklad, jak má plnohodnotně žít člověk v důchodovém věku i se zdravotním handicapem.
Divadelní spolek Jiří Poděbrady nominuje:
Vlasta Vaňoučková - Kronika Divadelního spolku Jiří - Paní Vlasta Vaňoučková, které bude v letošním roce už 82 let, se již mnoho let stará o kroniku Divadelního
spolku Jiří. V DS Jiří začínala už jako mladá dívka a působila v něm až do doby, kdy se vdala za svého celoživotního partnera. Z rodinných důvodů se musela svého zamilovaného koníčku vzdát. Manžel a rodina byli přeci jen důležitější. Ovšem děti odrostly a paní Vlasta nakonec, bohužel, i ovdověla. A vrátila se zpět do svého divadelního spolku, který po celý život zpovzdálí sledovala. Už ne jako herečka, ale jako kronikářka. A práce to nebyla jednoduchá. Divadelní spolek Jiří, jehož činnost se datuje již od roku 1861, přišel o všechny své historické záznamy už v roce 1937 při požáru Jiříkova divadla. Od té doby nikdo ucelené záznamy o spolku nevedl. Paní Vlasta Vaňoučková sesbírala dostupné materiály a začala psát divadelní kroniku. Začala rokem založení spolku, 1861, a dnes pracuje již na pátém díle kroniky. Celá kronika je psána ručně, úhledným písmem postarší dámy, doplněná fotografiemi i odkazy na dobové reálie. Vedle kroniky spolku také pracuje na kronice divadelního festivalu FEMAD, který DS Jiří pořádá již 45 let.
Chtěli bychom paní Vlastě Vaňoučkové poděkovat za to, že se do historie Divadelního spolku Jiří zapsala i tím, že onu historii vlastnoručně zapsala.
Pedagogický sbor Speciální ZŠ Poděbrady nominuje:
PaedDr. Květa Husová - Paní Květa Husová zasvětila celý svůj profesní život práci s dětmi a jejich rodiči a svou poctivou prací se významně zasloužila o rozvoj speciálního školství v Poděbradech. Ocenit bychom chtěli její profesní přínos a odbornou erudovanost, díky kterým je jméno naší školy v odborných i rodičovských kruzích velmi ceněno. Poděbradská škola se tak stala uznávanou a respektovanou. Je příkladem dobré praxe nejen ve Středočeském kraji, ale díky svým aktivitám i v celosvětovém měřítku. Za téměř dvacet let v pozici ředitelky se jí podařilo rozšířit kapacitu školy, zajistit komplexní poradenské služby pro klienty z celého regionu a vytvořit plnohodnotné zázemí pro mnoho dětí s handicapem a pro více jak pět desítek pedagogických pracovníků.
Vážíme si paní Květy Husové i jako člověka, pro její lidský přínos a osobní vzor. Nám kolegům dokázala dát vždy prostor a vytvořit „ochranná křídla“ pro osobnostní a profesní rozvoj. Díky tomu vyrostly v naší škole „osobnosti“ šířící dobré jméno školy a města Poděbrad nejen v České republice, ale i po celém světě.
Děti a jejich rodiče byli vždy v centru jejího zájmu, přijímala je s velkou pokorou a byla jim po psychické stránce oporou při zvládání náročných životních situací.
Velké „Ď“ posíláme naší paní ředitelce za lidskost, úsměv, dobré srdce a otevřenou náruč pro nás všechny.