S L O V O   P O Ř A D A T E L E   2010

Vážení nominující, nominovaní a přátelé ceny Ď!

Po deseti letech své existence, je cena Ď již známým projektem v ČR, který se jako jediný snaží komplexněji mapovat a oceňovat aktivity českých mecenášů, sponzorů a dobrodinců. Rozsahem svých nominačních kategorií ukazuje, že je nadmíru možností k podporování kulturních, charitativních a dalších projektů. To vše s důrazem na to, že taková bohulibá činnost by měla být v civilizovaném světě naprosto normální. Už jsme si navíc zvykli, že se při ceremonii na scéně Národního divadla potkávají v rámci finančního objemu velcí i malí mecenášové s tím, že není kladen akcent na peníze, ale na význam podpory. Nikomu tak nepřijde divné, že si kupříkladu cenu odnese ředitel velké firmy po boku dívenky, která si odnáší cenu za podporu hada v zoologické zahradě, kterému z kapesného posílá pár korun měsíčně. A protože nejen peníze ovládají náš život, velmi dobře se uchytily i kategorie "dobrodinců" a "morálních vzorů". Možná je to důkaz toho, že morální hodnoty mají být v rovnováze s ekonomickými, aby vše pak dohromady lépe ladilo a dávalo smysl.

Kromě nominací divadel, zoologických zahrad, nadací, charitativních organizací a dalších, se stalo už také tradicí, že se do nominování na cenu Ď zapojili také školáci a středoškoláci. Tím dostala cena Ď daleko větší výchovný rozměr. Nikoliv jen formální, ale skutečný, funkční. Tak to prostě je. Školáci mohou nominovat, mohou rozhodovat, mohou dát svůj hlas někomu, koho si váží. Musejí tak o těchto hodnotách přemýšlet. A skutečně přemýšlejí.

Výchovný prvek ceny Ď, dle mého soudu, nedopadá jen na školy. Cena Ď svojí existencí inspiruje stávající mecenáše k další činnosti. Potencionálním mecenášům pak ukazuje, že mecenášství není bláznovství, ale prestižní počínání. A hlavně jsem rád, že některým potřebným cena Ď napovídá, že by se měli naučit hlasitě děkovat, protože je stále hodně těch, kteří si myslí, že firmy vydělávají své peníze lehce a tak není třeba za ně děkovat. Podnikatel má vždy svobodnou volbu - může svoje peníze investovat do dalšího rozvoje, může si koupit třeba auto nebo nový dům, či se může rozhodnout něco podpořit. A za takovou volbu vždy náleží velký dík. Pravda, ne každý je mecenáš, nýbrž "jen" sponzor, ale važme si i sponzorů, neboť ti jsou podhoubím mecenášů a je zázrak, že vůbec jsou.

Cenu Ď jsem vymyslel před deseti lety. Jsem člověk obyčejný, místy dobrý, jindy chybující, prostě běžný člověk, který jen měl nápad. Toho nápadu jsem se chytil a šel se svojí rodinou za jeho realizací. Nápad, který považuji za dar shůry, byl tak dobrý, že se mu rozhodlo hodně osobností pomoct. Jsou to osobnosti, kterých si naše společnost všeobecně váží. Jsou to lidé, kteří dali cenám Ď morální záruky a tak i budoucnost. Díky nim se ceny Ď udělují už deset let. Dovolte mi, abych jim poděkoval:

JUDr. Jiří Srstka. Někdejší ředitel ND, který v roce 2001 umožnil realizaci prvního ročníku na posvátné scéně v historické budově Národního divadla v Praze, ačkoliv šlo o experiment, který neměl obdobu.

Akad. Arch. Daniel Dvořák. Někdejší ředitel ND, který se v roce 2005 zasadil o pokračování spolupráce mezi pořadatelem a Národním divadlem.

PhDr. Ondřej Černý. Současný ředitel ND, který se v roce 2007 zasadil o další pokračování spolupráce, díky čemuž se ceny Ď již tradičně udílejí na některé ze scén Národního divadla.

PhDr. Petr Fejk. Někdejší ředitel ZOO Praha, který svojí devítiletou aktivní účastí v Kolegiu cen Ď v letech 2001 až 2009 velmi pomáhal celému projektu. Jako jediný člen Kolegia osobně absolvoval všech devět úvodních ročníků, nikdy nevynechal, což při ceremonii v roce 2009 na scéně ND sám zdůraznil.

Běla Gran Jensen. Prezidentka Hnutí na vlastních nohou Stonožka. Nositelka vyznamenání od Václava Havla, norské královny a dalších osobností. Osobně byla přijata Janem Pavlem II. Od roku 2007 se stala výraznou členkou Kolegia, bez které by byl celý projekt nemyslitelný.

MUDr. Vladimír Koza. Ředitel Národního registru dárců kostní dřeně. Velká osobnost světové medicíny. Od roku 2004 pravidelný člen Kolegia, který svým osobním přístupem prokazuje ohromnou službu celému projektu.

Také nesmím zapomenout poděkovat za důležitou a vstřícnou spolupráci v různých časových obdobích ceny Ď:

Mgr. Tomáš Engel (2001 až 2010)
RNDr. Milan Stloukal DrSc. (2001)
Dr.Ing. Ivo Janoušek (2001 až 2002)
PhDr. Helena Koenigsmarková (2001)
Jana Perglerová (2008 až 2010)
Ing. Petr Havlena (2001)
Dr. Ladislav Vrdlovec (2001)
Ing. Martin Linhart (2001)
Dana Škabradová (2001)
Ing. Tomáš Kupec (2002 až 2006)
Ing. Radim Zbončák in memoriam (2005)
Mgr. Petr Šťastný (2005)
Marta Kubišová (2002)
PhDr. Michal Lukeš (2002 až 2008)
PhDr. Eva Marešová, Csc. (2008 až 2010)
Jakub Kadlec (2009 až 2010)
Marek Veselý (2004)
Josef Hanuš (2001)
Vladimír Čech (2008)
Vendula Svobodová (2003)
Mgr. Květoslava Navrátilová in memoriam (2001)
PhDr. Jiřina Fikejzová (2001 až 2010)
JUDr. Jitka Mothejzíková (2002 až 2006)
Mgr. Miloš Formáček (2003)
Jiří Bartoška (2002)
Karel Bobek (2001 až 2004)
Iva Haslingerová (2005 až 2008)
Prof. Milan Knížák (2006)
Ing. Jaroslava Hašková (2001 až 2010)
Zdeněk Barták (2009)
Karel Vágner (2007 až 2009)
Josef Vágner (2007)
Magická Helena aneb Helena Kohoutová (2009 až 2010)
Zdeněk Šámal (2010)
Tomio Okamura (2010)
Václav Samek (2002 až 2010)


Upřímný dík za skutečně velkou podporu také náleží:

Mgr. Dušan Vaněk (2001)
Ing. Antonín Vlk (2001 až 2007)
Ing. Pavel Gregorič (2001 až 2005)
Jan a Irena Machálkovi (2008 až 2010)
Miroslav Matějka (2010)


Speciální poděkování za velkou podporu patří zejména výjimečné osobnosti:

Jiří Plevka (2006 až 2010)


A samozřejmě ze srdce děkuji za trvalou intenzivní ohromnou podporu:

Táta Richard
Maminka Olga
Manželka Jitka
Dcera Markéta
Kamarád - Ing. František Lambert

Děkuji všem, kteří se rozhodli nominovat své mecenáše a dobrodince, protože bez nich by nebylo komu děkovat. Těším se na setkání s Vámi všemi ve Stavovském divadle 24. 6. 2010.

Váš

Richard Langer
autor a pořadatel projektu cena Ď