S L O V O   P O Ř A D A T E L E   2013

Vážení příznivci ceny Ď,

když si vzpomenu, jak jsem v roce 2000 napsal řediteli Národního divadla – JUDr. Jiřímu Srstkovi – prosbu, aby mne přijal na jednání ohledně nového projektu, který jsem nazval „cena Ď“, zpětně ani nemohu věřit, že tento muž v té době dokázal prosadit, aby se první ročník konal na scéně Národního divadla. Než se tak stalo, jezdil jsem rok po republice a přesvědčoval stovky osobností, stovky firem, stovky institucí a vysvětloval, že to není podvod, že písmeno „Ď“ není sranda, že živě vidím, jak projekt bude zdárně fungovat. Jestli mi věřilo procento oslovených? – Bylo to hodně. S rodinou jsme se zadlužili na roky dopředu a nápad s cenami Ď, který jsme považovali za dar shůry, pročež jsme vůči němu cítili závazek, jsme dotáhli až k velkému finále prvního ročníku v Národním divadle v roce 2001. Další ročníky byly také nádherné, říkají nám: „Rok od roku lepší!“ – Což nás těší, ale i trochu děsí :-)

Dnes už v tom ale nejsme sami. Opíráme se o přízeň úžasného Národního divadla, úžasné ZOO Praha, úžasného hlavního města Prahy, úžasného Rodinného pivovaru Chodovar, úžasné společnosti LCG 360 Consuting, úžasné společnosti SVS a mnoha dalších úžasných partnerů (zde).

Při letošním finále bylo zpravodajství České televize, TV NOVA, TV NOE, byly zde Lidové noviny a mnoho dalších médií. Když promluvil na scéně Národního divadla kardinál Dominik Duka, zaplněné hlediště Národního divadla povstalo a tleskalo. Osm set přítomných mecenášů a dobrodinců a ti, co je nominovali – představitelé divadel, nadací, zoo, hradů, sociálních ústavů apod., vytvořilo neuvěřitelnou dvouhodinovou atmosféru, jakou prý nikdy jinde málokdo zažije. Obyčejné „dík“ se tu stalo atraktivním, nenudným, zábavným a současně poučně inspirativním. A to vše jen díky Vám, kteří jste tam byli, jen díky každému z Vás osobně – jeden přijel z Aše, druhý z Opavy, třetí ze Znojma, čtvrtý z Písku… jen díky Vám, kteří vytváříte denně hodnoty v této zemi a nečekáte, že si toho někdo všimne…

…a všiml!

A tak opět doufám, že si v rámci XIII. ročníku pořadatelé kulturních, charitativních, vědeckých a vzdělávacích projektů zase všimnou svých mecenášů, sponzorů a dobrodinců a budou je nominovat na cenu Ď - svým charakterem a rozsahem v ČR ojedinělou. Že tím projeví svůj vděk a současně přání, aby ona spolupráce mezi jimi a mecenášem pokračovala.

Při veškerém mém optimismu, po zvládnutí těch nejhorších ekonomických okamžiků, které jsme s rodinou museli v minulých letech zvládnout a doslova překousnout, abychom jako svobodní a nezávislí pořadatelé mohli tvrdohlavě jít za dalším rozvojem projektu cen Ď, využívajíc tak svobodných možností naší země, musím přiznat, že ještě dnes, či naopak hlavně až dnes, začínám pociťovat, co to je, když se „projektu daří“. A všem, kteří se zalekli, že pozitivní projekt nabušený upřímnou energií života funguje a doslova bytelně žije, vzkazuji, že se nebojím, když mi tu a tam cíleně a promyšleně hodí klacek pod nohy. Naopak to vnímám jako vyznamenání :-)

Prostě tu jsme a cenu Ď milujeme. Za těch 13 let se stala hlavní náplní mého života.

A za to, že takový krásný život s cenou Ď mohu žít, děkuji především rodině (ženě, dceři, mamince, tátovi), kamarádovi Františku Lambertovi, kardinálu Dominiku Dukovi, Jiřímu Plevkovi z Chodovaru, manželům Machálkovým ze sklárny ArtCristal Bohemia, Davidu Pospíšilovi z ND, Běle Jensen ze Stonožky, Miroslavu Bobkovi ze ZOO Praha, Martinu Dohnalovi z SVS, letitému příznivci Jakubovi Kadlecovi, Vladimíru Zábranskému z První Chodské stavební společnosti, Antonu Zimovi z T-Systems, Danielu Hermanovi z Ústavu pro studium totalitních režimů, Ondřeji Nováčkovi z ČRo, vnukovi spisovatele Haška - Richardu Haškovi, sochaři Radomíru Dvořákovi z Vysočiny, Janě Fischerové z PS PČR, Věře Doležalové z Východočeského muzea v Pardubicích, Jitce Svobodové z Gymnázia v Pardubicích, Evě Svobodové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, mistru houslaři Tomáši Pilařovi z Hradce Králové, Josefu Bavorovi z Unie výtvarných umělců, Jiřímu Kánskému z ČRo Hradec Králové, Ireně Kanovské z MOTOR EXPERT Přerov, Štefanu Kanovskému, Jiřímu Stárkovi z MPM, Radovanu Rašťákovi z Olomouckého kraje, Tomáši Pavlíčkovi z Hotelu Fit Přerov, Pavlu Foretníkovi z rádia Haná, Boženě Přidalové ze ZŠ v Přerově, hudebníkovi Pavlu Kadlčíkovi z Přerova, Igoru Stránskému ze Slováckého divadla, malíři Pavlu Vavrysovi z Galerie Vavrys Praha, malíři Martinu Vavrysovi, architektu Ivanu Bergmanovi, rektorovi Petru Sáhovi z Univerzity T. Bati, Mikuláši Blažíčkovi z Hotelu Dukla Znojmo, Toničce Blažíčkové, Anně Černé z ČRo Brno, Olze Bauerové ze ZŠ v Brně, primátorovi Martinu Baxovi z Plzně, biskupovi Františku Radkovskému z Biskupství plzeňského, Květě Bodollové z ČRo Plzeň, baletce Zuzaně Pokorné z Divadla J.K. Tyla, Samuelu Vokurkovi z Nadace pro transplantace kostní dřeně, starostovi Jaromíru Dvořákovi z Nového Boru, fotografce Monice Váňové, Jitce Chrtkové z Libereckých listů, Radce Kohoutové z ČRo SEVER, starostovi Pavlu Čekanovi z Ostrova, houslistovi Jaroslavu Svěcenému, Zdeňku Bálkovi z muzea motorek Bečov, Marku Poledníčkovi z Ostrova, ZUŠ ostrov, městu Ostrov, městu Děčín, primátorovi Františku Pelantovi z Děčína, Ivě Ritschelové z Českého statistického úřadu, mistru v šermu Michalu Čuprovi, Jaroslavu Svobodovi ze Sdružení česká zoo, Vladanu Pitelovi z Xline technology, Igoru Horváthovi z ČRo Ostrava, Petru Kašnému, Janu Machálkovi ml. ze sklárny ArtCristal Bohemia, Pavlu Kozlerovi z ČRo Region Střední Čechy, Evě Marešové z hotelu Bílá růže Písek, Oldřichu Vlčkovi z PONTES – Lupulus, Jarmile Lambertové z Táborského soukromého gymnázia, Miroslavu Krejčovi ze senátu, Jiřímu Svobodovi z ČRo České Budějovice, režiséru Jaroslavu Víznerovi, spisovatelce Ivoně Březinové, Ditě Kintšnerové z Horního hradu, Františku Adámkovi z Prahy, primátorovi Jihlavy Jaroslavu Vymazalovi, Zdeně Haškové z Penzionu U české koruny Lipnice, podporovatel Stonožky Vít Březina, manželé Dufkovi podporovatelé Stonožky ze Zubří ...

Váš

Richard Langer