M Ě S T S K É   N O M I N A C E   -   M Ě S T O  O L O M O U C   2015

Občanské sdružení Pro radost, Olomouc nominuje:

Ing. Arch. Ladislav Opletal - Kulturní a společenské centrum ArtUm - Bez podpory Architekta Opletala by nemohlo vzniknout nové kulturní centrum, které má za cíl oslovit občany Olomouce a celého regionu nejen kulturním programem, ale i výchovnými koncerty, přednáškami, podporou dětského diváka a mládeže přímou účastí na rozvoji kultury ducha a rodiny s dětmi při víkendových programech, folklórní soubory, ochotnická divadla a ukázky z historie tohoto města.
JITRO Olomouc, o.p.s. nominuje:

GLOBUS Olomouc - Dlouholetá podpora sociální služby pro děti i dospělé s mentálním a kombinovaným postižením, navštěvující denní stacionář JITRO - Hypermarket GLOBUS již mnoho let podporuje naši organizaci JITRO Olomouc, o.p.s., která poskytuje sociální službu dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením a s poruchou autistického spektra. Jsme neziskovou organizací s více než dvacetiletou tradicí. Jako sociální služba jsme závislí na dotacích ze státního rozpočtu a finančních darech. GLOBUS Olomouc nám umožňuje prezentovat ve svých prostorách činnost naší organizace a realizovat veřejnou sbírku formou umístění pokladničky do které mohou zákazníci GLOBUSU přispět finančním darem.
Dvakrát do roka pořádáme tradiční JARMARK (velikonoční a vánoční). Představují se na něm řemeslníci a lidoví tvůrci, kteří v areálu JITRA prodávají své výrobky. Také naši klienti mají možnost představit své výrobky zhotovené v dílnách stacionáře. Návštěvníci JARMARKU už si zvykli na to, že si mohou poslechnout cimbálovou hudbu a že jim můžeme nabídnout občerstvení získané jako sponzorský dar z GLOBUSU Olomouc. Bez vynikajících uzenářských výrobků z GLOBUSU Olomouc, na kterých si mohou pochutnat i lidé s bezlepkovou dietou, by JARMARK nebyl JARMARKEM.
Chtěli bychom i touto cestou GLOBUSU Olomouc za dlouholetou pomoc poděkovat.

Ing. Marta Urbánková - dobrovolnická činnost pro děti i dospělé s mentálním a kombinovaným postižením, navštěvující - Ing. Marta Urbánková již několik let působí jako dobrovolnice v naší organizaci JITRO Olomouc, o.p.s., která poskytuje sociální službu dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením a s poruchou autistického spektra.
Paní Urbánková byla členkou skupiny dobrovolníků z Moravské vodárenské, a.s., kteří zdarma pomáhali při venkovní úpravě areálu JITRA Olomouc, o.p.s. Při té příležitosti projevila zájem působit v naší organizaci častěji jako dobrovolnice i sama. Teď nám již několik let pomáhá při činnostech podporujících sociální začleňování našich klientů a rozvoj jejich zájmových aktivit. Učila klienty vařit nebo péct speciality hanácké kuchyně, připravila zajímavé přednášky např. o koloběhu vody v přírodě, klienti si mohli vyzkoušet, jak se zjišťuje tvrdost vody apod. Všechny tyto akce se setkávají s velikým ohlasem a naši klienti se na paní Martu Urbánkovou vždy velmi těší.
Ing. Urbánková pracuje jako technolog specialista na čistírně odpadních vod. Jejím zaměstnavatelem je VEOLIA, a.s. Tato firma má dotační program, jehož prostřednictvím může každý zaměstnanec, který se ve svém volném čase věnuje dobrovolnictví, vypracovat projekt veřejně prospěšného významu a v případě jeho úspěšnosti tak finančně podpořit činnost vybrané organizace. Paní Marta Urbánková vypracovala projekt „Jednou budu vařit sám“ a úspěšně se s ním zúčastnila výběrového řízení na Minigrant VEOLIE. Umožnila nám tak rekonstruovat kuchyň v prostorách cvičného bytu denního stacionáře a nabídnout tak lidem s mentálním postižením možnost získávat a uplatňovat dovednosti potřebné v každodenním životě. Chtěli bychom paní Martě Urbánkové za její nezištnou pomoc i touto cestou poděkovat. Denní stacionář JITRO.
SPOLU Olomouc, spolek nominuje:

Hana Nepejchalová - Koordinace Festivalů tvořivosti a fantazie pro lidi se zdravotním postižením i bez – FIMFÁRUM v Olomouci, pomoc lidem v tíživé životní situaci, zastupování potřeb osob s mentálním postižením na úrovni kraje - Paní Hana Nepejchalová se od samého počátku v roce 1997 každoročně podílí na organizaci víkendového inkluzivního festivalu FIMFÁRUM, posledních 14 let je jeho „motorem“ a hlavní organizátorkou. Každoročně připravuje projekty, mobilizuje a koordinuje tým nadšenců a dobrovolníků, kteří připravují tvořivé aktivity a bohatý doprovodný program, který vytváří prostor pro společné zážitky a vzájemné poznávání lidí s mentálním postižením i bez. Pomáhá tak překonávat bariéry a předsudky. Přesto, že se stará o syna se zdravotním postižením, několikrát nezištně pomohla s péčí o dítě a s překonáním nejtěžších chvil jiným rodičům, kteří se ocitli v těžké životní situaci po úmrtí partnera. Je též aktivní členkou spolku SPOLU Olomouc, který založili rodiče dětí s mentálním postižením v roce 1995. Dlouhá léta zastávala funkci revizorky, nyní je členkou výboru spolku.
Ve prospěch lidí se zdravotním postižením se angažuje také v rámci Národní rady osob se zdravotním postižením, je členkou výboru NRZP Olomouckého kraje a je též členkou pracovní skupiny k problematice Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.
Hospic na Svatém Kopečku, Olomouc nominuje:

Marie Čamachová - Marie Čamachová působí v Hospici na Svatém Kopečku jako dobrovolnice, jelikož chtěla být v důchodu užitečná. „Řekla jsem si, že když jsem celý dosavadní život věnovala rodině, sobě a práci, tak teď můžu zase pomoci někomu jinému.“, popisuje své rozhodnutí věnovat se dobrovolnictví.
V rámci svého pravidelného docházení již několik let navštěvuje nevyléčitelně nemocné klienty hospice. Její činnost není na první pohled ničím zvláštní, přesto je jedinečná. Čas, který zde stráví, věnuje rozhovorům, ale i pobytu u lůžka těch, kteří již nejsou schopni verbálně komunikovat. Nemocné nebo i umírající drží za ruku, otírá čelo chladnou žínkou, zpívá, povídá, trpělivě naslouchá jejich trápení a starostem… Sama o roli dobrovolníka v hospici říká následující: „My k nemocným lidem přeci jen nemáme tak blízký vztah, možná proto jsme jako dobrovolníci schopni dát lidem víc. … Většina lidí má pocit, že musí mluvit, že je to prázdné, když nikdo nic neříká. Přitom nejdůležitější je sednout si, chytit klienta za ruku a jenom prostě být…“
Své zážitky a zkušenosti popsala v krátkých příbězích, které jsou moudré, poučné, někdy i humorné, ale hlavně ukazují na to, co je v životě důležité. Brožurku Příběhy z hospice vydala vlastním nákladem.

Lenka Spáčilová - Lenka Spáčilová působí v Hospici na Svatém Kopečku jako dobrovolnice. V rámci svého pravidelného docházení navštěvuje nevyléčitelně nemocné klienty hospice. Přestože má sama handicap ve formě postižení zraku, nebrání jí to v tom, aby nemocným zpříjemňovala jejich pobyt, vyslechla jejich trápení, povzbudila slovem či pohlazením nebo třeba zazpívala jejich oblíbenou písničku. Jak sama říká, dokáže poznat náladu klienta podle tónu jeho hlasu. V návštěvách jí nebrání ani to, že musí dojíždět ze vzdáleného města a vlivem svého handicapu tak překonávat mnohé překážky, které jsou pro zdravé lidi těžko představitelné.
Do hospice chodí společně se svým kamarádem asistentem, který také působí jako dobrovolník a v doprovodu svého asistenčního psa Jacka. I ten je u klientů vítaným společníkem, jelikož Lenka jej využívá při kontaktu s klienty, což přispívá k jejich psychické pohodě. Lenka je velmi společenská, příjemná a klienti i personál ji mají rádi a obdivují její chuť pomáhat druhým i přesto, že je nevidomá.
Maltézská pomoc, o. p. s. , Olomouc nominuje:

Klára Deutschová - Dopisování s vězni - Klára Deutschová patří mezi komunikativní a poctivé dobrovolnice v projektu dopisování s vězni. V rámci daného projektu dobrovolnice naplňuje jeho cíle, jako je psychická pomoc a především podpora v podobě pravidelné korespondence po dobu, kdy je klient ve vězení. Je v něm zapojená více než 5 let a v jeho průběhu nebyl problém jak v komunikaci, tak účasti na supervizích setkání, mnohdy individuálních z důvodu zájmu o klienta a řešení problému, který se v průběhu dopisování vyskytl. Přínos této dobrovolnice spočívá zejména v upřímném zájmu o osoby ve výkonu trestu, který je v dnešní společnosti tabu. Dobrovolnice studuje charitativní a sociální práci a i v rámci tohoto oboru má sociální cítění, empatii a ví, jak reagovat a komunikovat s těmito osobami, což je velký přínos jak pro tento projekt, tak pro organizaci Maltézská pomoc.

Petra Kvítková - Dobrovolnický program Pomoc osamoceným seniorům a osobám se zdravotním postižením - Petra je dlouhodobým dobrovolníkem v programu Pomoc osamoceným seniorům a osobám se zdravotním postižením v olomouckém centru Maltézské pomoci a to od dubna 2013. Po celou dobu tráví čas s 90 letou paní, se kterou se vídají pravidelně jednou týdně 2 hodiny. Společný čas tráví hlavně povídáním – o životě, o rodině, o svých zájmech, o starostech. Když to počasí a zdravotní stav seniorky dovolí, za pomoci invalidního vozíku vyrazí ven, dlouhé dny doma o samotě jsou přerušeny osvěžující procházkou mezi lidmi na čerstvém vzduchu. Radost způsobí i návštěva obchodu, paní si může zboží sama vybrat a podívat se po novém. Velikým potěšením je pro seniorku návštěva, na kterou Petra přijde se svým psem, to je pak radosti.
Je nesporné, že bez Petry by se paní na vzduch a mezi lidi nedostala, nemohla by se potěšit s němou tváří, hlavně by si neměla s kým popovídat, cítila by se sama mnohem víc. Petřina ochota věnovat osamocenému člověku svůj čas a energii dává paní možnost sdílet s někým svoje radosti i starosti. Je jisté, že se na společná setkání obě upřímně těší a vzájemně se obohacují.
Petra řekla:
„Nejvíc mě překvapilo, že věkový rozdíl 60 let nejde téměř vidět. To, že je člověku 90 let, nemůže téměř chodit a potřebuje pomoc v mnoha ohledech neznamená, že nám nemá co dát. Pro mě je obdivuhodné to, s jakým humorem, nadsázkou a moudrostí se navzdory všem příznakům stáří dokáže k životu stavět "moje seniorka". A jak mě občas školí svými nadčasovými a trefnými postřehy, až se nestačím divit. Je to pro mě velkou inspirací a vím, že až mně bude 90 let, chtěla bych být tak pozitivní jako ona. Možná jsem měla velké štěstí, ale věřím, že takových je víc. Já se setkala s výjimečným člověkem. Když to nevidí příbuzní, tak já ano.“

Renata Prášilová - Sociálně-aktivizační programy pro děti, mládež a podporu rodiny - Dobrovolnice Renata Prášilová je žena středního věku, která v rámci dobrovolnického programu MP Olomouc pomáhá v rodině s dítětem se zdravotním postižením. Pravidelně, jednou týdně na dvě hodiny, navštěvuje chlapce s těžkou kvadruparetickou formou DMO. Chlapec nemůže chodit ani mluvit a komunikace s ním probíhá v omezené míře neverbálně. Chodí spolu (chlapec se veze na invalidním vozíku) na dlouhé dvouhodinové procházky v podstatě skoro za každého počasí. Dobrovolnické činnosti u Maltézské pomoci se věnuje od listopadu 2012, za chlapcem s DMO dochází od dubna 2013. Protože má bydliště v Olomouci, věnuje se dobrovolnické činnosti celoročně.
Paní Renata se snaží chlapce během procházek co nejvíce zabavit. Podle jeho zájmů vybírá různé trasy procházek a vymýšlí aktivity, které by vzhledem ke svému postižení mohl zvládnout. Např., aby při přecházení silnice pokýváním ruky poděkoval zastavivšímu řidiči, na světelném přechodu dal Renatě vědět, že „naskočila“ zelená a mohou začít přecházet, úsměvem pozdravil pravidelně potkávající lidi, nestyděl se v přítomnosti děvčat a větších dětí. Renata chlapci během procházek vypráví různé příběhy, komentuje dění okolo nich a snaží se „dělat různou legraci“, protože chlapec se moc rád směje. Snaží se k němu chovat jako ke zdravému dítěti odpovídajícího věku. Termíny schůzek sjednané s rodinou dodržuje a snaží se rodině vycházet vstříc. Chlapec si ji velmi oblíbil a na společné procházky se vždy hodně těší.