K R A J S K É   N O M I N A C E / P A R D U B I C K Ý   K R A J -   C E N A   Ď   2020

Klára Křížková, Domov pro seniory u Kostelíčka, Pardubice nominuje:

Bethany – Dům pomoci - S radostí nominuji Bethany – Dům pomoci. Nezisková organizace, která se specializuje na pomoc seniorům nejenom v našem domově. Pomoc poskytují také rodinám, co se o své blízké starají v těžkém období.
Důležitost cítím v jejich celoroční pomoci. V pomoci finanční, ale hlavně v ochotě, vlídnosti, vstřícnosti a lidskosti. Již podruhé jsme měli společné Vánoce. Podpora byla v zajištění dárků a splnění všech přání našich klientů.
„Obyčejné povídání“ je někdy velmi vzácné. To vidím jako velký přínos.

Speciální základní škola Králíky nominuje:

Městská knihovna Králíky - Spolupráce naší školy a Městské knihovny Králíky odstartovala téměř před 20 lety. Začala dopoledními občasnými návštěvami našich žáků v knihovně, které přešly v pravidelné měsíční návštěvy. V rámci návštěv žáci zpracovávají úkoly, které pro ně ve spolupráci s knihovnicemi chystají učitelé českého jazyka. Žáci se tak učí vyhledávat informace v encyklopediích k právě probíranému učivu v naukových předmětech, seznamují se s literaturou určenou dětem. Pravidelně si půjčují knížky domů, a to bez jakéhokoliv poplatku a na neomezenou dobu – je brán zřetel na to, že přečtení knihy našim žákům trvá trochu déle. Do čtenářských koutků naší školy pravidelně věnují vyřazené časopisy. Těmito činnostmi nám pomáhají rozvíjet čtenářskou gramotnost našich žáků. Naopak náš časopis Školní bravíčko, ve kterém prezentujeme aktivity našich žáků, akce školy, zařazují do čítárny v dětském i dospělém oddělení. I díky tomu se veřejnost seznamuje s děním naší školy.
Tato nastartovaná spolupráce se dále rozvíjela – knihovna nám poskytla prostory pro prezentaci výstupů našich projektů, které jsme zaměřovali na poznávání místního regionu. Obyvatelé Králík se tak seznámili se zajímavými historickými událostmi Králík, se starými fotografiemi, s přírodou Králicka, ale i s tím, že naši žáci jsou schopni realizovat projekty. Při prezentaci výstupů našich projektů jsou našimi pravidelnými hosty, kteří si vždy najdou čas a potěší nás svou návštěvou.
Spolu s knihovnou jsme odstartovali komunitní plánování v Králíkách s projektem na přeměnu místa na park setkávání a relaxace, jehož se měly účastnit všechny školy a školská zařízení města, které měly mít pod patronátem své místo. Ač nám na projekt nebyly přiděleny peníze, význam to mělo velký – ukázali jsme, že na projektech může spolupracovat více subjektů, prohloubily se i naše vzájemné vztahy. Šli jsme do dalšího projektu – Čtení pomáhá, prostřednictvím něhož jsme pro našeho Míšu, který má DMO, je odkázán na pomoc druhého, je nepohyblivý, komunikuje pouze očima, získali od čtenářů speciálně upravený počítač, jehož prostřednictvím Míša komunikuje, učí se.
Během naší dlouhé společné cestě přicházely pracovnice knihovny s nápady, jak našim žákům pomoci, jak ukázat ostatním, že i v této škole jsou žáci šikovní, zruční, že se mají čím pochlubit. Jedním z nich bylo vystavování výtvarných prací v prostorách knihovny, výzdoba prostor dětské čítárny výrobky našich žáků, výstavy žákovských prací. Knihovna nám nezištně poskytuje prostory čítárny, ve kterých pravidelně instalujeme výstavy s podzimní, vánoční, velikonoční tematikou. Knihovnice ochotně pouští návštěvníky i mimo otevírací dobu, aby se pokochali umem našich žáků. Vzhledem k tomu, že návštěvníci měli zájem o koupi výrobků, knihovnice přišly s nápadem, že nám budou výrobky prodávat a výtěžek nám předají – ten nám slouží na nákup nového materiálu, ze kterého můžeme tvořit nové výrobky, přispíváme dětem na aktivity, které pro ně pořádáme (se zaměřením na environmentální výchovu, na podporu zdravého životního stylu). Také nám poskytují zázemí při přípravě na prezentaci naší školy na vánočním jarmarku ve městě.
Proč pracovnice knihovny nominujeme? Pro jejich lidskost, vstřícnost, ochotu pomáhat, dobrosrdečnost, pro jejich úsměv, který pro nás vždy vykouzlí, pro jejich nadšení, zapálení pro dobrou věc, pro jejich hřejivé srdíčko. Pomohly nám zviditelnit tehdy, když jsme byli neviditelní, přehlížení. Pomohly nám v boji s předsudky druhých vůči nám. Pomohly nám získat sebevědomí, sebedůvěru – i postižené děti mohou v něčem vyniknout. MOC DĚKUJEME.

Podpora rodiny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Charita Přelouč nominuje:

Ludmila Čapková - Charitní šatník – Lída je naše dlouholetá dobrovolnice. Byla jediná, která se na naši výzvu o pomoc se Šatníkem přihlásila. Začátky byly velice skromné a náročné. Šatník začínal jako součást naší kanceláře, krčil se při jedné stěně a oblečení bylo v krabicích. Lída vždy musela krabice vyndat a následně zase uložit.
Měsíčně tráví v Šatníku hodiny, aby roztřídila darované oblečení, uklidila jej do polic. Když je potřeba přichází třídit oblečení i o víkendu. Vychází maximálně vstříc zájemcům. Na požádání přijde otevřít šatník i mimo provozní dobu. Během návštěvy šatníku si s lidmi povídá, naslouchá jejich příběhu. Pomáhá lidem najít oblečení a obuv „na míru“. Na prosbu sociálního odboru města vyhledá oblečení pro jejich klienty. Podařilo se nám navázat spolupráci se společností New Yorker, která nám několikrát do roka daruje poškozené oblečení. Lída toto oblečení spravuje doma, v rámci svého volného času.
Kromě péče o šatník nám pomáhá také během našich akcí pro rodiny s dětmi. Sama si vymyslí, co může s rodinami vyrábět a během akce se plně věnuje tvoření s „našimi“ rodinami. Do této pomoci zapojila i svoji dceru s vnučkou.
Jsme jí za tuto pomoc velice vděčné a nedokážeme si představit, že by šatník mohl fungovat bez ní. Stala se součástí našeho týmu, sdílíme společně nejen pracovní záležitosti ale i osobní. Sama řeší v rodině náročné situace, přesto dokáže přijít a být tu pro druhé.

Místní kolegium ceny Ď v Pardubicích a EDUCA Pardubice - Střední odborná škola, s.r.o. nominuje:

APOLENKA Spojil - centrum hiporehabilitace - Kdo najde cestu ke koním, najde cestu k lidem… - Pomoc druhým, pomoc zdravotně postiženým pomocí hiporehabilitace. Poskytují terapie, sociální služby, environmentální výuku a dobrovolnictví.

Pohádková zahrada - Skrze příběhy zvířátek měníme vnímání a myšlení lidí o bytostech, které s námi sdílí náš životní prostor - Na zrevitalizované ploše 1 hektaru je osada, kam se umísťují opuštěná a samotná zvířátka o které se poté starají.

HZS Pardubice - Záchrana lidského života - Dobrovolnická část Hasičského záchranného sboru Pardubice. Poděkování za jejich obětavou dennodenní práci a nasazení vlastního života.

Daniel Brýdl, starosta města Litomyšle nominuje:

Vojtěch Toms - Pan Toms se přihlásil židovské obci v první polovině roku 2019 na základě článku v novinách na funkci správce. Je styčnou duší mezi vlastníkem a zdejšími lidmi v Litomyšli. Po své pracovní době chodí pravidelně na židovský hřbitov, kde již odpracoval stovky a stovky hodin při čištění a úklidu opravdu zanedbaného a poškozeného židovského hřbitova. Dohledává informace o hřbitovu, založil facebookovou stránku.
Aktivuje dobrovolníky z řad občanů na brigády, spoluorganizuje přednáškovou činnost na místě hřbitova se zástupci židovské obce - a to vše nezištně, se srdcem a bez nároku na odměnu. Svojí činností zároveň připomíná památku obětí ŠOA (holokaustu).
Jeho práce je unikátní v rámci péče o židovské památky v ČR. Nejen v Praze sledují úsilí pana Tomse doslova s "otevřenými ústy" a úžasem. Také díky němu se letos hřbitov zařadil do seznamu kulturních památek. Jeho zařazení je velkým závazkem, poctou, ale i jistým omezením při péči o toto místo. Je to ale jistě další krok na dlouhé cestě, aby se hřbitov stal další kulturní a historickou ozdobou města Litomyšle.

Domov u fontány, Přelouč nominuje:

Miloslav Vitera, in memoriam - Rádi bychom na Cenu Ď nominovali pana Viteru, který byl pro nás nejen neuvěřitelně spolehlivým dodavatelem ovoce a zeleniny po celou dobu spolupráce (10 let), ale byl také skvělým člověkem, který ochotně vyslechl každou naši prosbu. Když nám k přípravě pokrmů pro klienty scházela potřebná zelenina nebo ovoce (přeci jen jsme dříve vařili pro téměř 300 klientů), byl ochotný dovézt nám vše potřebné téměř obratem, aby si naše babičky a dědové mohli na svých oblíbených jídlech pochutnat. Nevaříme totiž zásadně z polotovarů, ale z čerstvých surovin. Když jsme připravovali pohoštění pro naše hosty a klienty na velkých akcích, vždy ochotně poskytl své čerstvé kvalitní ovoce a zeleninu zdarma, protože věděl, že nám tím velice pomůže. Když přijel se zbožím, už na něj čekali někteří klienti, protože věděli, že s nimi jejich „Miloš“ prohodí řeč a poví jim, co zajímavého se za poslední dobu událo. Rád se s klienty kuřáky také rozdělil a dali si spolu cigárko. Pan Vitera bohužel letos v červenci nečekaně opustil tento svět a pro nás je stále těžké uvěřit, že už nemáme svého skvělého „Miloše“. Náš Domov by rád nominací poděkoval i tam nahoru za veškeré služby, které nám poskytoval. Byl to opravdu neskutečně pracovitý a skvělý člověk.

Alena Levínská - Rádi bychom na cenu Ď nominovali obětavou dobrovolnici paní Levínskou, která naše klienty navštěvuje od června minulého roku. Paní Levínská se v dobrovolnické činnosti od začátku našla a během chvíle dělala radost svou návštěvou ne jednomu klientovi, jak bývá zvykem, ale rovnou čtyřem. Mnohdy za nimi docházela i 2x týdně a měla radost, když je mohla potěšit nějakou doma upečenou dobrotou. Nezřídka s sebou brala na návštěvy i svého jedenáctiletého syna, kterého si naši senioři velmi oblíbili. Když přišla „doba koronavirová“, oba hledali způsob, jak zůstat v kontaktu se svými klienty, neboť se náš Domov na dobu předem neznámou uzavřel veřejnosti. Chlapec si pravidelně telefonoval s jednou z navštěvovaných klientek a ona za to byla velmi ráda. Mají mezi s sebou opravdu krásný vztah, který oba vzájemně obohacuje.
V době koronavirové epidemie se náš Domov začal potýkat s nedostatkem vlastních pracovních sil, proto oslovil veřejnost a nabídl brigádu v oblasti péče o klienty. Paní Levínská neváhala ani vteřinu a hned se jako brigádnice nabídla a my jsme za to byli opravdu velice rádi. Bylo vidět, jak ji péče o klienty naplňuje. Neustále vymýšlela způsoby, jak klientům zpříjemnit období, kdy museli být bez svých blízkých a nemohli se ani ve skupinkách stýkat na odděleních. Ve svém volném čase pro ně alespoň 1x týdně něco upekla a nebylo výjimkou, že pro ně mimo pracovní dobu zajišťovala drobné nákupy.
Jsme opravdu velmi rádi, že k nám paní Levínská od tohoto srpna nastoupila jako plnohodnotný zaměstnanec na pozici aktivizační pracovnice, protože již víme, jak velkým přínosem je nejen pro náš Domov, ale především pro naše klienty. A věříme, že i paní Levínská je šťastná, že se ve svém pracovním čase může věnovat činnosti, která ji do života vnáší radost a uspokojení.